Mladšímu Davidovi je šest let, staršímu Denisovi deset. Oba se narodili v Norsku. Norská sociální služba odebrala českým rodičům děti v květnu 2011 kvůli podezření ze zneužívání a zanedbávání, ta se ale nepotvrdila. Oba chlapci vyrůstali v poslední době v pěstounských rodinách.

"Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejíž pomoc Eva Michaláková doufala," komentoval rozhodnutí norských úřadů právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf.

Norská komise se podle něj obává, že matka by v případě zachování rodičovských práv mohla pěstounskou rodinu obtěžovat podáváním dalších návrhů na vrácení mladšího Davida.

"Vyšlo najevo, že už v roce 2012 byl David Michalák umístěn do rodiny, která usilovala o adopci dítěte. Uspokojení čekatelské rodiny proto bylo také zřejmým důvodem rozdělení dětí," uvedl v tiskové zprávě petiční výbor, jehož je Hasenkopf součástí. U staršího Denise je jako klíčový důvod odnětí rodičovských práv uvedeno zveřejnění případu.

Právní zástupci Evy Michalákové budou českou vládu žádat, aby jménem České republiky podala stížnost na Norsko před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Důvodem by byly systémové nedostatky v oblasti ochrany práv dětí a biologických rodin.

Takové řízení, jehož právním základem by byl článek 33 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, by bylo podle nich historicky první žalobou svého druhu ze strany ČR.

Přerušme diplomatické vztahy s Norskem, vyzývá europoslanec

Europoslanec Tomáš Zdechovský, který přes rok usiluje o navrácení synů matce, žádá kvůli případu o vyhoštění norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové z České republiky a přerušení diplomatických vztahů s touto zemí.

"Norsko ukradlo české matce děti. Je to nevídané a připomíná mi to nacistické postupy. Obracím se na premiéra Bohuslava Sobotku, aby přerušil diplomatické vztahy s Norskem, a budu žádat o okamžitý odchod norské velvyslankyně," uvedl Zdechovský.

"Respektuji jiné systémy, ale přál bych si, aby byl respektován i ten náš v případě, že jde o české občany," řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek s tím, že si uvědomuje rozdílnost přístupu obou zemí k péči o dítě.

"Během jednání nám bylo opakovaně sdělováno, že pokud bude mít o péči zájem biologická rodina a nabídneme pomoc, v takovém případě adopce nepřichází v úvahu. To je důvod, proč to rozhodnutí, které dnes padlo, pokládám za nehorázné," řekl novinářům Zaorálek. Uvedl, že stát zaštítil nabídku rodiny. Vzhledem k tomu považuje rozhodnutí norských úřadů za porušení slibu. Velvyslankyni bude tlumočit rozhořčení nad tím, jak se případ vyvinul.

Vyhoštění velvyslankyně? To není špatný nápad, reagoval Zeman

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na Twitteru uvedl, že podle prezidenta "není úplně špatný nápad" návrh europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) na vyhoštění velvyslankyně. Jediným řešením je podle prezidenta Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku

Ministryně Michaela Marksová  v září při sněmovních interpelacích uvedla, že rodina nevyužila v minulosti řadu rad, které jí dal český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Diplomatické úsilí, které Česko pro návrat dětí matce vyvíjí, je podle ní naprosto nestandardní.

Norské úřady posuzovaly matčinu žádost o svěření hochů do péče z loňského prosince i žádost otce o kontakt se syny. Rozhodly tak, jak tamní sociální služba navrhovala - zbavit matku rodičovských práv a mladšího chlapce dát k adopci. Kromě toho, že problém viděla v tom, jak Michaláková do případu zatáhla média, argumentuje komise i tím, že chce chlapcům zajistit stabilitu u pěstounů.