Děsivé obrázky ukazují, co pandemie Covidu udělala s naším mozkem

Nová britská studie přináší mrazivé zjištění: naše mozky během pandemie covidu viditelně zestárly. A to i u lidí, kteří se virem nikdy nenakazili. Vědci z Nottinghamské univerzity analyzovali téměř tisíc mozkových skenů pořízených před a během pandemie a výsledek byl jednoznačný – mozek lidí, kteří pandemii prožili, stárne rychleji. Nejde o domněnky, ale o měřitelné strukturální změny: úbytek šedé hmoty, zmenšení objemu mozku, změny v oblastech zodpovědných za paměť a orientaci. To vše i u zcela zdravých lidí, kteří nikdy neměli pozitivní test.

Důvod? Zdánlivě neškodné, ale dlouhodobě ničivé faktory: izolace, stres, strach, narušení každodenního života. Podle vědců mohlo období lockdownů, omezení pohybu a sociální odloučenosti fungovat na mozek podobně jako chronické trauma. A změny se netýkají jen starších lidí – projevy byly patrné napříč věkovými skupinami, s nejvýraznějším dopadem u seniorů, mužů a lidí z nižších sociálních vrstev.

Mozek v karanténě. Tichý úpadek, který jsme neviděli přicházet

Změny zaznamenané ve studii odpovídaly v průměru zrychlení stárnutí o 5,5 měsíce. U mužů byl mozek o 2,5 měsíce „starší“ než u žen. Přitom ti, kteří covidem skutečně onemocněli, prokazatelně zaznamenali zhoršení kognitivních funkcí – ztrátu mentální flexibility, pomalejší reakce, problémy se soustředěním. Ale šokující je, že i ti, kdo žádné příznaky neměli a covid nikdy neprodělali, měli mozek starší než odpovídalo jejich věku. Mohlo by se zdát, že jde o dočasný výkyv, ale odborníci zatím nevědí, zda je tento efekt vratný. „Zda se mozek dokáže vrátit do původního stavu, nelze s jistotou říct. Máme jen dvě časová měření a neznáme dlouhodobý dopad,“ říká hlavní autor studie, neurozobrazovací specialista Ali-Reza Mohammadi-Nejad.

zdroj: Profimedia.cz

Vysvětlení? Podle vědců nejde o jeden konkrétní faktor, ale o kumulaci zážitků spojených s pandemií: stres z nejistoty, ztráta rutiny, pokles fyzické aktivity, izolace, osamělost, celkové zhoršení psychické pohody. Jinými slovy: pandemie možná nezabila náš mozek v přímém přenosu, ale tiše ho nahlodávala, den po dni. Znepokojivé je, že podobné výsledky přinesl i výzkum mozku dospívajících v USA. U chlapců byl zaznamenán nárůst biologického stáří mozku o 1,4 roku, u dívek dokonce o 4,2 roku – a to jen během několika měsíců.

Co nás to vlastně stálo? Tělo přežilo, ale mozek možná ne

Studie využila unikátní databázi UK Biobank, která od roku 2006 sleduje zdravotní stav půl milionu dobrovolníků. Z těchto dat vznikl model zdravého stárnutí mozku, který pak vědci porovnali s mozkovými skeny pořízenými během pandemie. Rozdíly byly patrné a opakovatelné. Důležitá otázka ale zní: co s tím? Máme se bát tiché epidemie kognitivního úpadku, která nás čeká v příštích desetiletích? Nebo je šance, že se mozek uzdraví stejně jako tělo po horečce? Odpověď zatím nemáme. Ale jedno je jisté: pandemie se do nás nezapsala jen skrze statistiky a vzpomínky. Zanechala stopy i hluboko v našem mozku – a budeme s nimi žít dál. Ať už jsme covid prodělali, nebo ne.