PESCO představuje institut stálé strukturované spolupráce v oblasti budovaní obranných a vojenských kapacit a vykonávání vojenských aktivit ve jménu EU. Podle slovenské vlády je otevřen pro členské státy evropské osmadvacítky, jejichž vojenské kapacity splňují vyšší kritéria, zavážou se plnit nejnáročnější mise a operace a pravidelně budou určovat výši investic do vojenského vybavení.

"Pro Slovenskou republiku představuje účast v PESCO příležitost posílit své obranné způsobilosti a zároveň tak přispět ke schopnosti Evropské unie efektivně reagovat na současné bezpečnostní hrozby," uvedl slovenský ministr obrany Peter Gajdoš.

Formální zahájení posílené spolupráce v obraně se očekává v prosinci. Účast na projektu členské státy oznámí příští týden ve společném prohlášení, podle Bratislavy předběžný zájem projevilo 21 států.

"Měsíce hovoříme o tom, že Evropská unie bude v některých oblastech postupovat rychleji. Toto je toho důkazem," řekl novinářům státní tajemník (náměstek) slovenského ministerstva zahraničí Ivan Korčok. Dodal, že posílená spolupráce v oblasti v obrany nepředstavuje začátek vytváření evropské armády a že státy budou mít v rámci PESCO kontrolu nad svými jednotkami.

V říjnu slovenský prezident, premiér a šéf parlamentu ve společném prohlášení potvrdili proevropské a proatlantické směřování své země, přihlásili se také k takzvanému jádru EU.

Slovensko dříve začalo s modernizací armády, která se potýká se zastaralou technikou. Ficův kabinet ale odložil z dnešního jednání materiál o způsobu nákupu obrněných vozidel pro armádu v odhadované hodnotě 1,2 miliardy eur (30,7 miliardy korun).

Vláda se dříve přihlásila k postupnému navyšování výdajů na obranu, které loni dosáhly v přepočtu 1,16 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Slovensko dlouhodobě neplní svůj závazek, který mu vyplývá z členství v NATO, aby na obranu vynakládalo dvě procenta výkonu ekonomiky.