O čem muži mlčí: Obětí domácího násilí mezi nimi přibývá

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Přiznat, že se stali oběťmi domácího násilí, je pro muže stále těžké, bojí se odsouzení i výsměchu. I přesto jich ale díky osvětě vyhledává pomoc stále víc. Vznikají tak speciální azylová střediska výhradně pro týrané muže. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Nezisková organizace The Family Place provozuje v Texasu azylové středisko výlučně pro týrané muže, které je považováno teprve za druhé svého druhu ve Spojených státech. "Snažíme se pomoci mužům pochopit, že požádat o pomoc je v pořádku. Je v pořádku projevovat emoce. Je v pořádku plakat. Je v pořádku být zranitelný," řekla Paige Flinková, která The Family Place vede.

Její organizace podobě jako řada dalších původně ubytovávala mužské oběti v hotelích, v květnu ale otevřela dvoupodlažní azylový domov s 21 lůžky. Flinková poznamenala, že hotelové ubytování bylo nejen nákladné, jak počet potřebných stoupal, ale také nebylo ideální pro poskytování podpory obětem. "Tím, že jsou spolu, získávají oporu," řekla Flinková.

Počet mužů, kteří volají na linku pomoci obětem domácího násilí, stále stoupá. V loňském roce jich takto telefonovalo asi 12 tisíc, což je devět procent všech obětí, které uvedly své pohlaví. Oproti volajícím z roku 2010 je to podle mluvčí nouzové linky Cameky Crawfordové dvojnásobný počet.

"Věříme, že je pravděpodobně mnoho dalších mužů, kteří se z různých důvodů rozhodnou nic nehlásit a ani nehledat pomoc," řekla Crawfordová.

Přicházejí i s dětmi

Flinková vysvětlila, že její organizace ubytovává muže, které týrají jejich mužští či ženští partneři, ale i příbuzní. Někteří muži přicházejí i s dětmi. Rostoucí počet týraných mužů podle Flinkové jistě souvisí s tím, jak dallaská policie v posledních letech přistupuje k telefonátům oznamujícím domácí násilí. Položí řadu otázek, a pokud se dotyčný cítí ohrožen, okamžitě ho spojí s azylovým střediskem.

Některá centra sice ubytovávají společně muže a ženy, ale Denise Hinesová z Clarkovy univerzity v Massachusetts, která se věnuje studiu fenoménu násilného chování žen vůči mužům, tvrdí, že je běžnější pronajímat mužům hotelové pokoje.

Jako první se k přijímání mužů hlásí zařízení Valley Oasis v kalifornském Lancasteru. "Vzniklo tak prostředí, kde možná vůbec poprvé oběti z řad žen a mužů mohly hovořit s příslušníky opačného pohlaví, kteří jim nechtějí ublížit a kteří je nechtějí ponížit," uvedla šéfka útulku Carol Crabsonová. Středisko, kde muži a ženy žijí společně, tvoří několik chatek ve společném areálu.

"Jsem velký chlap, kdo mi uvěří?"

První azylové centrum v USA výhradně pro muže je v provozu dva roky a sídlí v Batesville v Arkansasu. Centrum, které se jmenuje Taylor House, provozuje organizace Family Violence Prevention a její šéfka Patty Duncanová uvedla, že když třípokojové zařízení organizace získala, rozhodla se využívat ho pro mužské oběti.

"Mohla jsem se do té doby jen dívat na jejich problémy, ti muži neměli nikoho, komu by mohli zavolat. V rozhovoru by vám řekli: 'Kam půjdu? Kdo mi uvěří? Tady stojí velký chlap, tak kdo uvěří, že říkám pravdu?' To mě donutilo se zamyslet," řekla Duncanová.

Než bylo zprovozněno centrum Taylor House, týraní muži sdíleli azylové středisko s ženami. Pracovníci organizace ale tvrdí, že si všimli, že klienti výlučně mužské ubytovny mají více svobody projevit své city.

"Nemusí na sobě mít masku a tvářit se, že jsou v pohodě," řekla Duncanová. "Jejich pocity mohou být bolestivé, mohou být smutní, mohou být naštvaní a nikdo je nevnímá jako agresivní. Mohou hovořit o tom, jaké to je být mlácen a jaké to je mít pocit nedostatečné mužnosti," dodala.

Týrání si často neuvědomují

Někteří muži si podle Hinesové neuvědomují, že jsou týráni, dokud si nepřečtou letáky určené většinou ženám. "Pro muže je velmi obtížný proces, aby to zjistili," řekla.

Jistý 35letý muž, který v ubytovně The Family Place strávil necelé tři měsíce, tvrdí, že pomoc vyhledal, když se cítil svým přítelem ohrožený. Protože mu přítel fyzicky neubližoval, tak svou životní situaci nevnímal přímo jako týrání.

"Najednou jsem prozřel a uvědomil si, že tohle není poprvé," řekl. Své jméno ale z obav o bezpečnost odmítl sdělit. "O mužích jako obětech nebo dokonce o azylových střediscích pro muže totiž není vůbec slyšet," dodal.

Americké vládní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) udává, že v USA prožilo sexuální a fyzické násilí ze strany partnera či nebezpečné pronásledování označované jako stalking 31 procent mužů a 37 procent žen.

Tagy: zahraničí Spojené státy muži versus ženy domácí násilí děti a rodina mučení a týrání mezilidské vztahy

Zdroje: ČTK,AP