Balon se z Královské obory vznesl necelých sedm let od prvního neukotveného letu balonem s lidskou posádkou. Pětadvacetiminutový zážitek v takzvané montgolfiéře, tedy horkovzdušném balonu, si tehdy u Paříže dopřáli francouzští šlechtici Jean-Francois Pilâtre de Rozier a Francois d‘ Arlandes. Pilâtre de Rozier se také v říjnu téhož roku jako první člověk takto vznesl do vzduchu, byť balon tehdy ještě poutala k zemi lana.

I Blanchard měl na kontě pozoruhodné prvenství. V lednu 1785 totiž jako první zvládl úspěšně přeletět kanál La Manche. Právě tento pokus stál o pár měsíců později de Roziera a jeho společníka Pierra Romaina životy a zapsal je do historie jako první oběti letecké katastrofy. Jejich roziéra, tedy kombinace horkovzdušného a vodíkového balonu, se krátce po startu vzňala a havarovala.

Blanchard a jeho společník, kteří vyrazili z Doveru, v Calais naštěstí zdárně dosedli. Blanchard pak zahájil evropské turné balonových demonstrací a koncem dekády doputoval i do Prahy. Pokud jde o druhého pasažéra Jáchyma ze Šternberka, ten cestoval rád a dost i po zemi. Byl také mineralog a chemik a vědecky přistoupil i k dobrodružství s Blanchardem, takže si s sebou vzal teploměr a barometr. Oba pánové se dostali do výšky 1700 metrů. Nad Prahou si pobyli zhruba hodinku a přistáli asi kilometr od místa startu. Jejich zážitek sice uzavřel tvrdý dopad, při němž si Šternberk poranil hlavu, ale přežili.

I přes dramatické finále pak Blanchard v Praze brzy předvedl další let – v září 1791 u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Mimochodem, co se průkopníků v českých zemích týče, první balon, bez posádky, u nás v roce 1784 vypustil botanik, lékař a cestovatel Tadeáš Haenke. Stalo se tak ve Fürstenberské zahradě na Malé Straně.

Let před zraky prezidentů

Pokud jde o Blancharda, ten se v roce 1791 také čtyřikrát vznesl nad Vídní a později odcestoval do Ameriky, kde udělal další ze svých zářezů. V lednu 1793 uskutečnil první tamní let balonem, a to rovnou před zraky několika prezidentů. Působivému divadlu totiž přihlíželi jak ten tehdejší, George Washington, tak i jeho pozdější následovníci - John Adams, Thomas Jefferson, James Madison a James Monroe.

Vášeň pro létání navíc sdílela i Blanchardova druhá manželka Sophie. V roce 1804 se s ní oženil jako padesátník, jí bylo 26. Strávili spolu jen několik let. Roku 1808 Blanchard dostal při letu infarkt. Vypadl z koše balonu a o rok později, ve svých 55 letech, na následky zranění zemřel. Jáchyma ze Šternberka přežil o rok. Za života se Blanchard přitom nevěnoval jen létání balonem, ale byl i jedním z průkopníků parašutismu.

Vdova Sophie, která se stala první profesionální balonistkou na světě, se také proslavila. Po Blanchardově smrti absolvovala na 60 letů, někdy dost dramatických, a to i před zraky Napoleona Bonaparta či Ludvíka XVIII.

Další prvenství, které získala, však bylo velmi smutné. V červenci 1819 se v italském Tivoli vzňal její balon při odpalování ohňostroje. Následný pád Sophie nepřežila, čímž se stala první ženou, která kdy zahynula při leteckém neštěstí.

Je pohřbena na pařížském hřbitově Père Lachaise. Náhrobek odkazuje k jejímu povolání.