Dannyho parťáci po francouzsku a bez šarmu. Z Louvru uloupili Napoleonovy šperky
20. 10. 2025 – 12:51 | Zpravodajství | Alex Vávra
Maskovaní zloději udeřili za bílého dne přímo v srdci Paříže. Během deseti minut pronikli do Louvru, rozbili vitríny a odnesli královské klenoty nevyčíslitelné hodnoty. Francie je v šoku a ptá se, jak mohla nejstřeženější instituce země selhat.
Paříž zažila šok, jaký nepamatuje. V neděli dopoledne se skupina čtyř maskovaných zlodějů vloupala do nejslavnějšího muzea světa – Louvru – a během několika minut zmizela i s královskými klenoty Francie. Šlo o drzý zásah, provedený s chirurgickou přesností, který donutil muzeum uzavřít a vyvolal otázky, jak je vůbec možné, že se něco takového mohlo odehrát v srdci Paříže, pod dohledem kamer a ozbrojené ostrahy.
Jak se zloději dostali dovnitř
Bylo krátce po půl desáté ráno, když k jižní straně Louvru dorazil nákladní vůz s plošinou a výsuvným žebříkem. Čtyři zloději v černých kuklách připevnili žebřík k oknu Apollonovy galerie – historického sálu z roku 1661, kde jsou vystaveny korunovační klenoty a šperky francouzských císařoven. Pomocí úhlové brusky a dalších elektrických nástrojů pronikli dovnitř, překvapili stráže a během několika minut rozbili vitríny, ze kterých zmizelo devět předmětů nevyčíslitelné hodnoty.
Když se spustil alarm a ochranku zalarmoval bezpečnostní systém, zloději už prchali z místa na skútrech směrem k Seině. Na místě zanechali svůj vůz s výsuvnou plošinou, který se podle ministerstva kultury pokusili zapálit, ale v tom jim zabránil jeden z pracovníků muzea. Incident netrval déle než deset minut. Louvre byl okamžitě evakuován, turisté nechápali, proč je vyvádějí z galerií. Američtí návštěvníci Jim a Joan Carpenterovi popsali, že se chystali obdivovat Monu Lisu, když je stráže náhle vyvedly z budovy s tím, že jde o technické problémy. Brzy se ale ukázalo, že za vším stojí jedna z nejodvážnějších loupeží v historii moderní Paříže.
Co bylo ukradeno
Zloději si odnesli devět historických klenotů pocházejících z 19. století. Mezi nimi byla brož císařovny Evženie, manželky Napoleona III., pár smaragdových náušnic, safírový náhrdelník a tiára královny Marie-Amélie. Šperky pocházely z pokladů francouzské královské rodiny a byly osazeny tisíci diamantů a drahých kamenů. Jedním z nejvzácnějších kusů byla koruna císařovny Evženie, ozdobená 1 354 diamanty a 56 smaragdy, se zlatými orly symbolizujícími císařskou moc. Právě tu zloději při útěku upustili a byla nalezena poblíž Apollonovy galerie – jediná útěcha v jinak děsivě úspěšné akci.
Ukradené šperkyzdroj:
Profimedia.cz
Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez označil čin za dílo „velmi zkušeného týmu“, který si místo dopředu podrobně prohlédl a přesně věděl, kdy udeřit. Prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie ukradené klenoty získá zpět a pachatelé budou dopadeni. Zároveň dodal, že loupež je útokem na kulturní dědictví a historii celé země.
Bezpečnostní opatření v Louvru byla sice v posledních letech posílena, ale incident ukázal, že nejsou všude stejně důsledná. Zatímco Mona Lisa je chráněna neprůstřelným sklem v klimatizované vitríně, ostatní exponáty takovou ochranu zjevně nemají. Mnozí Francouzi nyní požadují důkladnou revizi bezpečnostních protokolů.
Ukradené šperkyzdroj:
Profimedia.cz
Temná historie krádeží v Louvru
Současná loupež není prvním případem, kdy se do Louvru vloupali zloději. Už v roce 1911 došlo k nejznámější krádeži v dějinách umění – italský dekoratér Vincenzo Peruggia, který v muzeu krátce pracoval, si převlékl pracovní plášť, sundal Monu Lisu ze zdi a prostě s ní odešel. Obraz se podařilo najít až o dva roky později v Itálii. Další útok přišel v roce 1956, kdy jeden z návštěvníků hodil kámen na Monu Lisu a poškodil část malby poblíž levého lokte. Tento incident přiměl muzeum vystavit obraz za neprůstřelným sklem – opatření, které dnes zachránilo mistrovské dílo už několikrát.
Loupež z roku 2025 se tak zařadí mezi nejodvážnější a nejtrapnější kapitoly v historii Louvru. Zloději, kteří během pár minut oklamali systém, vyvolali otřes, který zasáhl nejen Francii, ale i celý svět. V zemi, která si zakládá na ochraně umění a kultury, se teď ptají všichni stejnou otázku: jak mohlo něco takového projít bez povšimnutí – a kdo za to ponese odpovědnost?