Čínské hranice byly kvůli epidemii téměř tři roky uzavřené, na začátku ledna by se měly otevřít bez nutnosti karantény, která dosud cestování omezovala. Čína se nyní po náhlém a rychlém rozvolnění přísných protiepidemických pravidel potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19.

„ČR situaci v Čínské lidové republice monitoruje a hodnotí na základě dostupných informací. Aktuálně v oblasti nastavení preventivních mechanismů probíhá na úrovni EU odborná diskuse ke zhodnocení situace a k aplikaci případných opatření,“ uvedl mluvčí Jakob. Platí podle něj dohoda o koordinovaném postupu na úrovni EU.

V pondělí Čína oznámila, že od 8. ledna přestane vyžadovat, aby se lidé přijíždějící do země podrobili karanténě. Bude jim stačit negativní PCR test na covid-19. Doposud museli cestující po překročení čínských hranic strávit nejméně pět dní v přísné izolaci a pod dohledem na hotelovém pokoji a následně tři dny v domácí karanténě. Svého času byla karanténa stanovena dokonce na 21 dní.

V současné době neexistují pro Číňany žádná omezení, pokud chtějí cestovat do zahraničí, díky novému pravidlu se ale výrazně usnadní jejich návrat domů. Očekávaný větší pohyb obyvatel Číny vyvolává v řadě zemí obavy. Spojené státy, Japonsko, Indie, Malajsie a Tchaj-wan již oznámily, že od cestujících z Číny budou vyžadovat při vstupu negativní testy na koronavirus. Zvažují ho podle médií také Spojené státy.

Čínské nemocnice jsou přeplněné covidovými pacienty, úřady o tom ale mlčí

Čína se po náhlém a rychlém rozvolnění velmi přísných protipandemických pravidel dál potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19. Nemocnice jsou přeplněné a napilno mají i pohřební firmy a krematoria, píší agentury AFP a Reuters. Oficiální data ale o vážnosti situace nic nenapovídají - podle nich za poslední den zemřeli kvůli koronavirové infekci tři lidé a počet infikovaných už se nezveřejňuje vůbec. Deník The Guardian s odkazem na modely britské analytické společnosti Airfinity uvádí, že nově nakažených nyní může být v Číně až milion denně a denní bilance úmrtí na covid-19 až 5000.

Čína, která má 1,4 miliardy obyvatel, nyní bezpochyby zažívá nejdrtivější vlnu pandemie od prvních případů covidu-19, které se objevily koncem roku 2019 v čínském Wu-chanu. Peking začátkem měsíce po třech letech přísné politiky, kdy se do karantény uzavírala celá mnohamilionová města už při výskytu jednotlivých případů nákazy, výrazně zmírnil dosavadní opatření a zrušil i plošné testování.

Trvalo jen pár týdnů, než se rozvolnění projevilo tlakem na zdravotní systém. Podle agentury AFP nemocní zaplavili lékárny, lékařské pohotovosti i nemocnice a přetížená jsou i krematoria.

Personál nemocnice Chua-si v šestnáctimilionovém městě Čcheng-tu na jihozápadě země tvrdí, že je kvůli nemocným s covidem „extrémně vytížený“. „Tohle zaměstnání dělám 30 let a máme teď nejvíc práce, co jsme kdy měli,“ řekl agentuře Reuters jeden z řidičů sanitek, které před nemocnicí čekaly. Nemocnice navíc podle agentury nedisponuje žádnými léčivy určenými přímo pro pacienty s covidem-19, a nemocným tak může poskytnout pouze léky na kašel nebo kyslíkovou podporu.

Pohřební služba Tung-ťiao, která patří k největším v Čcheng-tu, hlásí plné kapacity. Před krematoriem jsou fronty a dým z komínů stoupá prakticky neustále. „Teď to musíme zvládnout dvěstěkrát za den. Máme tak napilno, že ani nemáme čas se najíst. Je to tak od chvíle, kdy se rozvolnilo. Předtím to bylo tak třicetkrát až padesátkrát za den,“ řekl agentuře Reuters k počtu kremací jeden z pracovníků. „Kapacita je zaplněná, nemáme místo až do nového roku,“ řekl zaměstnanec jiné pohřební služby.

Pekingská nemocnice Čchao-jang hlásí, že většinu nových pacientů tvoří senioři. Na pohotovosti nyní ošetří asi 450 až 550 lidí denně, před uvolněním restrikcí to byla asi stovka. Doktoři a sestry kvůli nedostatku personálu pracují i v době, kdy se sami s nákazou potýkají, píše Reuters. Ve venkovských oblastech se do práce vracejí i zdravotníci, kteří už jsou v důchodu.