Dnes je pondělí 6. února 2023., Svátek má Vanda
Počasí dnes -1°C Oblačno

Rozdělení Československa prospělo česko-slovenským vztahům, říká historik

Rozdělení Československa prospělo česko-slovenským vztahům, říká historik
Václav Klaus a Vladimír Mečiar | zdroj: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

V neděli uplyne 30 let od rozdělení Československa. Samostatné republiky Česka a Slovenska vznikly 1. ledna 1993.

Na začátku 90. let panovaly především ze strany Čechů značné pochybnosti o budoucím směřování Slovenska, které prosazovalo větší nároky na svůj podíl moci v tehdejší federaci. Rozchod dvou států byl tak jedinou možností, jak narušené vztahy zachránit, řekl v rozhovoru s ČTK historik Tomáš Zahradníček z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Podle Zahradníčka bylo po sametové revoluci jasné, že Češi a Slováci mají „odlišnou politickou vývojovou dynamiku“, která znemožňovala, aby česká a slovenská společnost fungovaly pohromadě. Například odlišné vnímání Evropy se zakořenilo už v počátcích Československa, kdy Slováci měli malé pochopení pro české problémy s německou menšinou, zatímco Čechů se nedotýkaly potíže Slováků s Maďary.

„V jiných chvílích řeší jiné věci, trošku jinak reagují na mezinárodní situaci, přece jenom jsou trošku jinak položené na mapě,“ okomentoval Zahradníček důvody pro rozdílné politické smýšlení Česka a Slovenska. Podle historika se v roce 1992 Češi obávali takzvaného „slovenského osudu“. Nebyli si totiž jistí, kam bude směřovat slovenská politika. Zároveň si také uvědomovali, že z Prahy nebudou moci na Slovensku účinně vládnout. „Někde za tím byl stín vážných obav, že na Slovensku může všechno dopadnout mnohem složitěji a že ta nová hranice, která Českou republiku a Slovensko oddělí, v tomhle ohledu může být užitečná ochrana,“ řekl Zahradníček.

Touhy po rozchodu Československa vrcholily v roce 1992, kdy „Češi měli zachytitelně čím dál negativnější vztah vůči Slovensku“, uvedl Zahradníček. Společné hospodaření tyto dvě sousední společnosti pudilo proti sobě, proto se politici rozhodli pro dělení. Podle Zahradníčka tak ČR a SR měly během let možnost oprostit se od vzájemné nevole, protože si nadále nepřekážely v jednom státu. „Po rozdělení Československa jsme po určitém hledání vstoupili do éry europizace a globalizace, kdy se čím dál víc lidí v obou zemích vyvazuje z těch lokálních tradic a sobě se začíná vzájemně podobat,“ řekl Zahradníček.

Zásadním momentem, kdy se české a slovenské vztahy začaly zlepšovat, byl vstup obou států do Evropské unie v roce 2004. „Slováci si vždycky představovali, že Slovensko míří do společné Evropy, že tam bude vždycky vedle Čechů,“ podotkl Zahradníček. Ukotvení v evropské společnosti symbolizovalo to, že navzdory původním obavám dospěly ČR i SR k podobným výsledkům. „Češi mají mnohem lepší vztahy ke Slovensku, než měli před rozdělením,“ popsal současný stav Zahradníček.

K dobrým vztahům mezi státy dnes podle Zahradníčka přispívá mimo jiné fakt, že české univerzity umožňují Slovákům bezplatné studium ve slovenštině. „Za posledních deset let je vždycky tak přes 20 000 slovenských studentů na českých vysokých školách, a to je velice výborná veřejná politika, která oběma zemím a jejich vztahům prospívá,“ zdůraznil Zahradníček. Zároveň i česká menšina na Slovensku může na tamních státních úřadech nebo vysokých školách hovořit v češtině.

Podle Zahradníčka jsou Češi a Slováci stále soudržní například ve vědě. „I když se snažíme spolupracovat se všemi zajímavými sousedy, tak se Slováky se vidíme tak často a jsme si tak blízko, že to skoro ani není mezinárodní spolupráce, ale je to opravdu denní chleba,“ vyzdvihl Zahradníček nynější česko-slovenské spolupráce na půdě Akademie věd ČR. 

Rozdělení Československa považuje za přínos 46 procent Slováků

Rozdělení Československa považuje za přínos 45,8 procenta Slováků, vyplývá podle agentury TASR z nového průzkumu. Podobný podíl lidí na Slovensku - 44,6 procenta - ho naopak za přínos nepovažuje.

Průzkumu, který si nechala agentura TASR vypracovat v prosinci agenturou AKO, se zúčastnilo 1000 lidí. Na otázku, zda lidé považují rozdělení za přínos, se autoři průzkumu ptali v souvislosti s třicetiletým výročím, které připadá na neděli. Samostatné republiky Česka a Slovenska vznikly 1. ledna 1993.

Z dotázaných lidí jich 18,7 procenta uvádělo, že rozdělení je „určitě“ přínosné, a 27,1 procenta, že rozdělení je „asi“ přínosné. Naopak rozdělení s jistotou za nepřínosné považuje 19,8 procent a 24,8 za „asi“ nepřínosné. Situaci nedovedlo zhodnotit 8,8 procenta lidí a 0,8 procenta odmítlo na otázku odpovědět.

Kladně rozdělení hodnotili nadprůměrně často nejmladší účastníci průzkumu, tedy lidé ve věkové skupině 18 až 33 let a také vzdělanější respondenti, tedy ti se středoškolským vzděláním s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním. Rozpad federace naopak častěji než jiní respondenti negativně hodnotili lidé ve věkové skupině 50 až 65 let, lidé s nejnižším vzděláním a také občané maďarské národnosti.

V dřívějším průzkumu, který provedly v říjnu v roce 2017 společně Sociologický ústav Akademie věd ČR a Institut pro veřejné otázky Bratislava, kladně rozdělení Československa ohodnotilo 42 procent Čechů a 40 procent Slováků. Tento průzkum zkoumal odděleně rozdělení Československa v roce 1992 a vznik samostatných států v roce 1993. Vznik samostatných republik byl chápán o něco pozitivněji - kladně se k němu stavělo 53 procent Čechů a 51 Slováků.

Zdroje: