Co udělá atomový výbuch s lidským tělem? Realita je horší, než čekáte

Když se na obzoru objeví světlo jasnější než slunce, nejde o úsvit nového dne, ale o okamžik, který dokáže vymazat všechny ostatní. Jaderná exploze je událost, v níž se svět stává na vteřinu až příliš křehkým. Ticho, které jí předchází, a temnota, která po ní přichází, tvoří rámec ničivé energie uvolněné během jediného zlomku sekundy. A právě do tohoto záblesku se vejde vše – teplo, tlak, záření i následná prázdnota, která zůstane tam, kde ještě před chvílí stáli lidé. V této síle je skryt i přímý zásah do lidského těla, protože jaderná exploze reaguje s lidskou tkání stejně neúprosně jako s městem, které ji obklopuje.

Účinky jaderné exploze na lidské tělo

V první chvíli člověka zasáhne oslepující záblesk světla. Tento okamžitý výboj je doprovázen intenzivní dávkou ionizujícího záření, které v blízkosti epicentra projde tělem dříve, než si dotyčný uvědomí, co se děje. V hirošimské detonaci znamenal poloměr tří čtvrtí míle téměř jistou smrt způsobenou zářením samotným. Člověk stojící v této zóně je vystaven dávce, kterou žádná tkáň neudrží pohromadě.

Hiroshima zdroj: Profimedia.cz

Ve větší vzdálenosti už radiace nemusí být smrtící, ale následuje další fáze: tepelné záření. Ohnivá koule je na krátký okamžik teplejší než povrch Slunce. Pokud je člověk v přímé viditelnosti exploze, zasáhne ho vlna tepla tak intenzivního, že způsobí okamžité popáleniny, karbonizaci kůže a při extrémní blízkosti i úplné vypaření těla. Většina obětí v Hirošimě a Nagasaki byla sice nalezena neporušené, ale utrpěla popáleniny neslučitelné se životem.

Tepelné záření také okamžitě zapaluje okolní prostředí. Ulice se mění v hořící proudy a městské čtvrti v jediný ohnivý vír. Lidé ukrytí v krytech mohou zemřít na nedostatek kyslíku, extrémní žár nebo otravu kouřem. Záblesk zároveň způsobuje poškození očí; dočasné či trvalé oslepnutí je častým důsledkem.

Nagasaki zdroj: Profimedia.cz

Tlaková vlna, destrukce budov, radiace a EMP

V okamžiku, kdy ohnivá koule vzniká, okolní vzduch se prudce rozpíná a vytváří rázovou vlnu. Ta se šíří městem rychlostí stovek kilometrů za hodinu. Blízko epicentra zabíjí sama o sobě, dále způsobuje vnitřní poranění plic, prasknutí bubínků a tlaková zranění. Největší počet obětí však vzniká nepřímo: trosky budov, sklo, beton, dřevo i kov letí vzduchem jako projektily.

V Hirošimě bylo už 300 metrů od epicentra tolik tlakové síly, že většina budov byla zničena. Ty, které zůstaly stát, byly uvnitř vypálené. Genbaku Dome, jediná dochovaná stavba, stojí dnes jako tichá připomínka, jak obrovská síla se tehdy uvolnila. Po detonaci následuje radioaktivní spad. Jemný prach se usazuje na krajinu a kontaminuje ji na desítky let. Lidé mohou radionuklidy vdechnout, požít nebo vstřebat kůží. Vliv větru a počasí může dopravit spad stovky kilometrů od místa výbuchu.

Zvláštním následkem jaderné exploze je elektromagnetický impulz. Gama záření uvolní elektrony z molekul vzduchu a ty vytvoří extrémně silné elektromagnetické pole. Tento impulz může vyřadit elektroniku v obrovských oblastech, včetně systémů zásobování energií, vodou, dopravy a komunikace. Výbuch ve velké výšce by dokázal paralyzovat infrastrukturu celých regionů.

Jaderné zbraně tak spojují několik ničivých účinků do jediného okamžiku: teplo, tlak, radiaci, spad a EMP. Každý z nich je sám o sobě katastrofický, ale v kombinaci představují sílu, která překonává veškeré historické zkušenosti se zbraněmi. A připomínají také jednu důležitou věc – tato síla není dílem přírody, ale lidí. A právě oni mají v rukou možnost rozhodnout, zda bude zneužita, nebo odstraněna.