Už jste někdy slyšeli, že na některých místech Česka leželo půl kilometru sněhu? Nebo že v jiných letech sníh téměř žádný nebyl? Ano, i takto extrémní zimy naše republika zažila. Pojďme se podívat na dvě naprosto rozdílné kapitoly – jednu, kdy sněhu bylo až až, a druhou, kdy se zima téměř vytratila.

Když sníh válcoval Česko

Nejvyšší zaregistrovaná sněhová pokrývka na území Česka padla na vrcholu Lysá hora v Beskydech v březnu roku 1911, kdy byla změřena výška 491 cm. To znamená téměř pět metrů sněhu – tolik by coby bílá peřina pokrylo dvoupatrový dům. Další „bílé monstrum“ přišlo během štědrého dne v roce 1974: na Vrbatova bouda v Krkonoších bylo naměřeno 215 cm sněhu. V té zimě se tedy v horských oblastech skutečně rozjely zimní stroje – meteorologicky i vizuálně.

Takové zimy samozřejmě znamenaly i rozsáhlé komplikace – doprava v horách stála, laviny hrozily, a pro lyžaře i běžkaře to bylo dobyté území.

Když sníh skoro zmizel

Na opačném pólu spektra se najdou zimy s téměř žádným sněhem. Například v zimní sezoně 2023/24 byla celorepublikově průměrná výška sněhu jen kolem 2 až 10 cm v nižších polohách. Ve středních polohách se sníh držel jen zběžně, často jen jako poprašek. Zásoby vody ve sněhu k 26. únoru 2024 dosáhly na celé území ČR hodnoty jen 0,23 mld. m³ – což je pro konec února jednu z nejnižších hodnot od roku 1980.

Taková situace znamenala, že běžkaři zůstali v nížinách bez stop, hory musely spoléhat na technické zasněžování a symboly zimy se vytratily.

Co z toho pro nás vyplývá?

Když si uvědomíme, že rozdíl mezi rekordní výškou (491 cm) a „skoro žádným“ sněhem je obrovský, ukazuje to, jak proměnlivé počasí může být – a jak dramaticky ovlivňuje život včetně zimních sportů, infrastruktury a krajiny. Pokud míříte na hory, vězte: někdy dostanete metry bílé nádielky, jindy pravou „zelenou“ zimu. A historické statistiky to potvrzují.

Co můžeme čekat do budoucna?

Podle odborníků z Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a z výzkumného projektu PERUN se dá očekávat, že sněhová pokrývka v České republice bude v průměru stále slabší. Z analýz vyplývá, že v období od 1961 do 2020 poklesl průměrný úhrn nového sněhu o cca 40 cm oproti dřívějšku. Současně klesá počet dnů s pokrývkou sněhu (např. v některých stanicích z průměru 70 dní na 54 dní za rok). Výhled pro 21. století ukazuje, že zatímco srážky jako takové mohou mírně vzrůst, podíl sněhu mezi těmito srážkami bude klesat – teploty porostou a častěji tak prší místo sněžení.

Pro lyžařská střediska to znamená, že tradičních „metrových“ sněhových zim může být čím dál méně. Největší šance na sníh zůstává v nejvyšších horských oblastech, zatímco ve středních a nížinných polohách bude zlato bílé peřiny spíše výjimkou. Pokud tedy plánujete zimní dovolenou, je dobré být připraven na proměnlivou realitu – sníh může přijít, ale taky nemusí.