Přestože kroniky zanechávají jen kusé informace, vědci se domnívají, že za obdobné epidemie šílenství, které kromě lidí zabíjelo i dobytek, může parazitická houba paličkovice nachová napadající obiloviny, zejména žito. Konkrétně její tvrdé přezimující stadium zvané námel (námel se podle toho říká i celé houbě), které je plné alkaloidů. Ty mohou na jednu stranu léčit, na druhou však způsobovat kruté onemocnění ergotismus.

Námel lidstvo provází od začátku zemědělství, a tak o podivných epidemiích jsou zmínky už ve starověkých pramenech. V Paříži například v letech 944-945 údajně až polovina obyvatel v důsledku otravy nakaženou moukou zemřela. Ostatně 10. století v Evropě ergotismus zabíjel poměrně často – bylo to období hladomorů, které nutily lidi jíst i mouku vyrobenou z napadeného obilí.

Žito napadené námelemzdroj: Wikimedia Commons

Epidemie měly často podobu desítek nebo stovek lidí trpících křečemi, přičemž záchvaty často trvaly několik hodin a mezi nimi nakažení pociťovali vlčí hlad, aby obratem zase upadli do taneční agónie, stavů připomínajících epileptické záchvaty, halucinací a agresivity.

V některých případech se ergotismus projevuje gangrenózní podobou, při které nakažení pociťují strašné bolesti a pálení napadených částí těla, přičemž většinou následně docházelo k nekróze a odpadnutí částí končetin.

Hony na čarodějnice

Tajemné epidemie většinou vznikly zničehonic a stejně tak i končily. Ve středověku bohužel však smrtí nakažených – jak se ostatně mohli vyléčit, když ono napadené obilí bylo jejich každodenní stravou?

Kvůli svým projevům se často epidemie ergotismu časově kryly s největšími evropskými a severoamerickými hony na čarodějnice. Nakažení psychotropní formou onemocnění totiž vykazují příznaky, které vyvolávají dojem očarování. Pak stačilo jen ukázat na nepohodlnou osobu a proces i s „důkazy“ byl na světě.

Nejznámějším příkladem je čarodějnický monstrproces, který se odehrál v roce 1692 v Salemu, v americkém státě Massachusetts, při němž bylo obviněno a následně popraveno 29 žen.

Studiu příznaků "očarovaných" se věnovala psycholožka Linda Caporaelová, který v roce 1976 jako jejich příčinu určila právě otravu námelem. Mimo jiné i proto, že většina obětí "očarování" byly děti a dospívající, u nichž vzhledem k nižší hmotnosti stačí pro otravu menší množství alkaloidů, než dospělému člověku.

Otravy, léky i drogy

Skutečnou příčinu epidemií posedlosti ďáblem znali lékaři v Evropě poměrně brzy, už na sklonku 17. století. Přesto se však jejich propuknutí dalo – zejména v chudých oblastech a během hladomorů – jen těžko zabránit. Mlynáři totiž často prodávali mouku napadenou houbou za nízké ceny chudině.

  Námelem napadená pšenicezdroj: Wikimedia Commons

Alkaloidy z ní sice z větší části tepelnou úpravou zmizí, přesto jich i tak přežívá dostatek, aby jedna chlebová várka menší pekárny otrávila celou vesnici. A pro důkaz nemusíme chodit ani daleko do minulosti – je známý případ malého francouzského městečka Pont-Saint-Esprit. V roce 1951 v něm pravděpodobně kvůli ergotismu skončily v péči lékařů více než tři stovky obyvatel, přičemž pět jich zemřelo a zhruba šedesát skončilo v psychiatrické léčebně, přičemž halucinacemi trpěli údajně ještě několik měsíců.

Mimochodem, konzumace námele sice dokáže člověka řádně potrápit, nicméně paličkovice nachová je kvůli alkaloidům obsaženým v námelech velmi ceněná zejména v lékařství. Námelové alkaloidy se využívají například v porodnictví, interním lékařství, psychiatrii či do léků proti bolest.

A ano, námel je také výchozí látkou pro LSD…