zvyky a tradice

Nový rok vítají lidé napříč světem všelijak. Třeba Španělé při každém úderu hodin o půlnoci snědí jednu kuličku hroznového vína. Nikdo sice neví, jak to vzniklo, lidé to ale přesto dodržují. V Itálii nebo Česku zase k Novému roku patří čočka. A Mexičanky si první den nového roku berou červené prádélko...

Největší český zvon z katedrály sv. Víta neohlásí oproti tradici příchod nového roku. Důvodem je špatný technický stav, který způsobilo nové srdce zvonu instalované v roce 2002. 

Řada španělských mladíků sní o tom, že se jednou stanou hvězdou koridy. Jenže to je pekelně těžké a podaří se to jen málokomu. Nad toreadorskými studenty teď navíc visí hrozba, že jim zruší jak jejích školu, tak i koridu jako takovou.

Žádné dárky, žádné stromečky, žádné ohňostroje - a hlavně žádné Vánoce a Silvestr. Zní to sice tak trochu jako vtip, ale není. Existují země, které letošní svátky prostě zakázaly. Obě dvě nepatří zrovna mezi demokratické ráje. A také jsou převážně muslimské. 

Zákazů závojů, do nichž se halí některé muslimky, v Evropě přibývá. Budou jednou burky na starém kontinentu povoleny jen jako kostým na karneval?

Hraná radost a strojený úsměv - i to patří k Vánocům. Nějaký ten nechtěný nebo vyloženě příšerný dárek dostal pod stromeček snad každý, ale jen málokdo si troufne urazit dárce a dát najevo svou nelibost. Stejně jsou na tom lidé napříč zeměkoulí. Jaké byly loni úplně nejhorší dárky třeba v Británii?

Pokud každý rok bojujete s nekřesťanskými částkami za dárky, nakoupíte toho víc, než byste chtěli, a boj s předsevzetím neutrácet letos tolik pokaždé prohrajete, máme pro vás výbornou zprávu. Nebo přesněji - mají ji pro vás američtí vědci, kteří přišli na to, jak se ovládnout a nepropadnout předvánočním nákupním orgiím.

Odvrácenou stranou vánočních trhů jsou tuny odpadků. V Brně se rozhodli následovat příkladu z Vídně a jednorázové kelímky nahradili vratnými hrnky a kelímky, což by bylo fajn, kdyby je nemuseli vozit do myčky 180 kilometrů daleko až do Soběslavi.