Sexuální zvyky obojživelníků jsou zase o něco jasnější. Pozoruhodný druh žabáka žije se dvěma samicemi, které mu zůstávají věrné.

Příběh o vaření živé žáby je známou metaforou, která poukazuje na nebezpečí pozvolných změn. Jsou ale skákající obojživelníci vážně tak hloupí?

Není žádným predátorem a už vůbec nevypadá nebezpečně. Má v sobě však tolik jedu, že by dokázala zabít dva slony, deset tisíc myší nebo patnáct lidí. Seznamte se s pralesničkou strašnou, nejjedovatější žábou na světě.

Žáby sice vyhledávají masitou stravu, obvykle si ale troufnou tak maximálně na vážku. Pod pojmem predátor si představíme spíše žraloka, lva, nebo některého z dravých dinosaurů. Přesto můžeme v Jižní Americe narazit na jednu výraznou výjimku. Jsou jí žáby z rodu rohatek, které se specializují na lov drobnějších ptáků, hlodavců, ještěrek a hadů. Nepohrdnou ale ani svými příbuznými ze skupiny obojživelníků. 

Planeta Země zažila během své historie nejméně pět velkých hromadných vymírání. To poslední přitom nastalo, přinejmenším z geologického hlediska, docela nedávno – před pouhými 66 miliony let. Jeho nejvýraznějším průvodním jevem bylo vymření dinosaurů. Kompletně ale vymizeli také velcí mořští plazi, pterosauři a řada dalších skupin organismů. 

V pohádkách bývá největším žabím tajemstvím skutečnost, že jde o zakleté prince. V reálném světě nás na těchto bezocasých obojživelnících může fascinovat první poslední – jejich vývoj z rybovitých pulců, péče o mladé, lovecké schopnosti, jedy a halucinogeny, které vylučují, nebo třeba skákání jako velmi efektivní způsob pohybu. Jednu z jejich největších tajností ale odhalili vědci až docela nedávno: UV paprsky dokáží nabít kůži některých druhů tak, že v jiném barevném spektru silně září do okolí.

Jakkoli u nás nikdy Mupeti nedosáhli takové popularity, jakou si už celá desetiletí užívají v západních zemích, Kermita zná jistě každý. A jak se ukázalo, sympatický žabák, který se objevuje i v u nás vysílaném výukovém pásmu Sezame, otevři se, má v přírodě dvojníka!