vědci

Každý model každé značky hokejových helem by měl být opatřen hodnotícím systémem, který kupujícímu řekne, jak dovede daná helma čelit nárazům a chránit před otřesem mozku. Američtí vědci začnou helmy v brzké době s cílem vytvořit speciální stupnici odolnosti podrobně analyzovat.

Vědci ze Saúdské Arábie našli ve stáji, ve které pobýval nakažený velbloud nebezpečným koronavirem MERS, stopy genů tohoto zákeřného onemocnění. Přítomnost genů ve stáji by dokazovala, že se virus může šířit vzduchem.

Britští vědci učinili velký krok kupředu v oblasti vývoje krevních testů, které mohou dříve než dosud odhalit propuknutí Alzheimerovy choroby. Testy ale ještě nejsou připravené k použití v ordinacích.

Čeští vědci patentovali nový druh léčby zhoubných nádorů hlavy a krku. Problém je v tom, že i kdyby účinnost a bezpečnost potvrdily klinické studie, do praxe se dostane za deset let až patnáct let. Nádory nejsou příliš časté, ale velmi obtížně se léčí. V současnosti se musí pacientovi chirurgicky odstranit rozsáhlé části obličeje a krku, což ho těžce poznamená.

Existence yettiho je dlouhodobě velkým otazníkem jak pro vědce, tak pro všechny, kteří jsou fascinováni představou tohoto ledového obra, o němž tradují lecjaké legendy. Experti se proto rozhodli prozkoumat DNA všech dostupných vzorků srsti pocházejících údajně z tohoto himálajského tvora - a zjistili, že pocházejí z medvěda či kozy. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil britský odborný časopis Proceedings of the Royal Society B. 

Vědci z Harvardské univerzity dokázali transfúzí krve mladších myší těm starším zpomalit proces stárnutí. Díky dodaným bílkovinám se hlodavcům zlepšily svalové funkce, pozitivní účinky měly proteiny také na mozek a srdce. Zlepšení vědci pozorovali i u kosterní soustavy.

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati testovali kyselinu hyaluronovou, kterou známe především z reklamních spotu na kosmetiku. Testy na pokožce dokázaly, že u poloviny žen byl stav kůže po testech lepší, u 30 procent horší a u zbytku se změna neprojevila.

Vědci patrně našli sopku, která vybuchla v polovině 13. století. Erupce z roku 1257 byla tak silná, že zanechala chemické stopy v ledu Arktidy i Antarktidy. Středověké evropské texty hovoří o náhlém ochlazení a nedozrálé úrodě. Pachatelem podle nové studie mezinárodního týmu vědců byla sopka Samalas na ostrově Lombok v Indonésii.