Tým vědců objevil v Namibii zkamenělinu houby, kterou považuje za nejstarší důkaz existence mnohobuněčných organismů na Zemi. Informovala o tom dnes agentura AFP. Objev tak podle nich posunul o desítky milionů let dále do minulosti odhad prvního života těchto organismů na naší planetě.

Původní obyvatelé severní Ameriky před desítkami tisíc let žili na území dnešního Altajského kraje, oblasti při hranicích Ruské federace s Kazachstánem, Mongolskem a Čínou. Podle amerického odborného čaopisu American Journal of Human Genetics to potvrdila analýza DNA, kterou provedli vědci Pennsylvánské univerzity v USA.

Peruánské úřady se snaží udržet v izolaci indiánský kmen, který se začal objevovat na březích jedné z amazonských řek. Členové kmene Mashco-Piro také několikrát zaútočili na osoby, které se objevily poblíž říčních břehů v jihovýchodním departementu Madre de Dios, kde byli indiáni loni v květnu poprvé spatřeni.

Americká vláda dnes požádala vědce, kteří studovali virus ptačí chřipky, aby nezveřejňovali získané vědomosti o jeho možném přenosu na savce. Kabinet se obává, že by detailní informace mohly pomoci teroristům k biologickému útoku.

Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) zatím neobjevili takzvaný Higgsův boson. Dva výzkumné týmy ale zúžily energetické pásmo, ve kterém je podle nich třeba hledat tuto hypotetickou subatomární částici, která by měla dávat jiným částicím hmotnost. Podle agentury AP to dnes uvedli zástupci obou týmů na semináři v CERN.

Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd zjistili, že o formování buněk se částečně rozhoduje již na úrovni DNA, tedy daleko dříve, než se původně předpokládalo.

Ruští vědci najdou mimozemské civilizace během příštích dvaceti let. Prohlásil to v pondělí na tiskové konferenci v Moskvě šéf Ústavu užité astronomie Ruské akademie věd Andrej Finkelštejn.

Tragické zemětřesení, které 11. března postihlo severovýchod Japonska a dosáhlo síly devíti stupňů Richterovy škály, doprovázel nejsilnější zvuk, který byl kdy vědecky zaznamenán.