vědci

Pandemie takzvané prasečí chřipky, kterou v roce 2009 způsobil virus H1N1, zabila odhadem 284.500 lidí. To je patnáctkrát více, než kolik v té době potvrdily laboratorní testy. Vyplývá to z nové studie, kterou dnes v londýnském časopise Lancet Infectious Diseases zveřejnila mezinárodní skupina vědců.

Podnebí Antarktidy bylo před miliony let výrazně teplejší a vlhčí, než se dosud odborníci domnívali. Vyplývá to alespoň ze studie amerických vědců, podle nichž teploty na nejstudenějším kontinentu dosahovaly až sedmi stupňů Celsia. O výzkumu zveřejněném v online verzi časopisu Nature Geoscience informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Akupunktura a hypnóza jsou propagovány coby způsoby, jak "bez chemické pomoci" nasměrovat kuřáky na cestu bez kouření. A existují důkazy toho, že doopravdy fungují, jak vyplývá z průzkumu, který zhodnotil výsledky 14 mezinárodních studií.

Lidský virus příušnic pochází přímo z netopýrů. Odhalil to mezinárodní vědecký tým, jehož členem je i Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Netopýři jsou totiž podle jejich zjištění zdrojem takzvaných paramyxovirů, které u člověka vyvolávají například spalničky, příušnice, zápaly plic a různá nachlazení.

Bílí kytovci různých druhů se v přírodě čas od času vyskytují, v případě takto zbarvených kosatek prý ale vědci dosud viděli jen mladé jedince. Teď bíléhodospělého jedince kosatky dravé zaznamenali u pobřeží Kamčatky na východě Ruska. Iceberg (Ledovec), jak zvíře pojmenovali, je podle nich asi 16 let starý a žije v hejnu s ostatními kosatkami.

Ženské stravovací návyky jsou podle německých vědců ekologičtější. K tomuto závěru dospěla studie vědců z univerzity v německém Halle. Podle nich větší podíl stravy bohatší na zeleninu vede k nižším emisím skleníkových plynů.

Tým českých, amerických a německých vědců našel gen, který zřejmě brání tvorbě pylu u luční byliny silenky obecné. Objev podle nich pomůže objasnit evoluci pohlavnosti u rostlin. Gen, kterému dali jméno "bobt", bude využitelný také v zemědělství, protože při šlechtění osiva se často využívají geny se stejnou funkcí, uvedl dnes tiskový odbor Akademie věd.

Malý asteroid, který letos v únoru v relativně malé vzdálenosti minul Zemi, se za rok vrátí a proletí ještě mnohem blíže povrchu planety. Podle astronomů se 15. února 2013 přiblíží na 24.000 kilometrů, a bude tak k Zemi blíž než některé vesmírné družice. O výpočtu vědců informuje na své internetové stránce Evropská vesmírná agentura (ESA).