vědci

Vědci při zkoumání galaxií odhalili nečekaný jev: Prastarou hvězdokupu, kterou zlomila její vlastní černá díra.

Každá část mozku je nastavená k jiné rychlosti zpracování informací. Problém přichází, když je má pak mozek sjednotit dohromady.

Dlouho se věřilo, že ve snech vidíme jen lidi, které jsme potkali i při bdění. Realita je ale úplně jiná.

Někdy se skutečný posun v medicíně neodehraje v okamžiku velkého objevu. Nepřijde s novým názvem, patentu ani slibem revoluce. Někdy přichází ve chvíli, kdy se vědci znovu podívají na lék, který tu s námi byl celá desetiletí.

1. prosince 2006 NASA zveřejnila snímky, které se staly senzací. Světlé usazeniny v kráteru svědčily o proudu vody, který by naplnil několik bazénů. Přestože voda by se kvůli tlaku rychle vařila, nález rozpoutal debatu, kterou o roky později podpořily objevy roverů, pátrajících po tom největším důkazu: mikrobiálním životě před miliardami let.

Někdy nejde o to, co říkáte, ale jak to říkáte. A když vám při důležité schůzce trochu vyschne v krku nebo cítíte, že vaše slova nemají takovou sílu, jakou byste si přáli, může pomoci něco překvapivě jednoduchého: Použít ruce není žádná slabost, ba naopak.

Vědecký tým odhalil v kosmickém sousedství planetu, která by mohla splňovat klíčové podmínky pro život. Nově objevená super-Země se nachází v „obyvatelné zóně“ a její vzdálenost od Země umožní detailnější zkoumání, než jaké bylo doposud možné u většiny exoplanet.

Možná to taky znáte. Ráno vstanete rozespalí, ještě se vám nechce mluvit, a tak první, co vaše ruka udělá automaticky, je sáhnutí po hrnku. Zalijete čaj, necháte ho chvíli louhovat a jen posloucháte, jak v kuchyni tichounce bublá voda. Tohle malé gesto je často tím nejklidnějším momentem celého dne.