Nalitá kometa! Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS je plný alkoholu, zjistili vědci

Alkohol, který téměř jakoby magickou silou dorazí k člověku domů, v Česku dobře známe: Však existuje několik párty služeb, které vám za úplatu přivezou pár dalších lahví, když je večírek příliš bujarý na to, aby už končil.

Doručení alkoholu z jiných hvězdných soustav tu ale máme nejspíš úplně poprvé! Nakonec jsme se ale přeci dočkali: Řeč je o často diskutované kometě 3I/ATLAS, která budí pozornost vědců už delší dobu.

Mezihvězdných těles jsme v naší sluneční soustavě zatím moc nepozorovali (konkrétně tři: před Atlasem to byl objekt Oumuamua z roku 2017 a 2I/Borisov z roku 2019) a každé z nich nabízí neobyčejnou a prakticky neopakovatelnou příležitost prozkoumat, jaké je složení minerálů a prostředí v předalekých koutech vesmíru, kam se nikdy nepodíváme.

Jenže teď jeden takový předaleký kout vesmíru přiletěl k nám a... je plný metanolu. Neobvykle vysoké množství jednoduchého organického alkoholu potvrzuje hypotézu, že objekt vznikl v úplně jiném planetárním systému, než je ten náš, kde zkrátka platí trochu jiná pravidla.

Zjištění přinesl radioteleskop ALMA z Chile. Astronomové pomocí něj objevili v plynném obalu komety vysoké koncentrace metanolu. Poměr ke druhému zastoupenému plynu, kyanovodíku, je 70 ku 120, což z 3I/Atlas dělá jednu z nejalkoholičtějších komet, které jsme kdy pozorovali. V porovnání s "našimi" kometami ze sluneční soustavy je alkoholem přímo napěchovaná.

„Pozorovat 3I/ATLAS je jak snímat otisky prstů úplně cizímu hvězdnému systému. Zjistili jsme, z čeho se skládá: Celá úplně praská metanolem tak, jak jsme to u komet z naší sluneční soustavy ještě nikdy neviděli,“ potvrzuje Nathan Roth, šéf výzkumu v tiskové zprávě.

Chemické složení objektu naznačuje, že nejspíš vznikl ve velmi chladné oblasti protoplanetárního disku kolem jiné hvězdy a nikoliv v Kuiperově pásu či Oortově oblaku, což bývá běžný původ komet, které pozorujeme.

Analýza izotopů komety navíc odhalila další ohromující informace: Data vůbec neodpovídají ničemu, co vídáme ve sluneční soustavě či u blízkých hvězd.

Po použití modelů chemického vývoje galaxie to vypadá, že by kometa mohla být stará 10 - 12 miliard let a přiletěla k nám tedy z nepředstavitelné dálky a doby, kdy se naše galaxie teprve vznikala.

Až teď tak teprve můžeme naplno docenit, jak vzácného návštěvníka tu vlastně máme: Zachovalý úlomek prastarého vesmíru z dob, kdy se rodily hvězdy a v místě, kde dnes najdeme Zemi, se ještě nevznášel nic než vesmírný prach.