Věda

Letošní Nobelovu cenu za lékařství získali tři neurologové – norský pár May-Britt Moserová a Edvard Moser a jejich americký kolega  John O'Keefe – za objevení buněčného systému v mozku, který nám umožňuje určit naši polohu v prostoru. Jde v podstatě o "biologickou GPS".

Regulovat vnitřní teplotu či měřit vzdálenost přesně na krok - to a mnohem více umí nové inteligentní boty francouzského vynálezce Karima Oumnii. Obuv dostala název Digistole a ovládá se pomocí mobilní aplikace.

Lékaři tvrdí, že část obyvatel západní Afriky je imunní vůči nebezpečnému viru ebola. Pokud by se podařilo sehnat dostatečný počet takových jedinců, odborníci by analýzou jejich krve mohli získat novou zbraň proti zákeřné nemoci. Stejně se v minulosti postupovalo i v případě hledání léku na neštovice. 

Bez večerů u ohně by naše kultura nebyla tam, kde je, tvrdí antropoložka Polly Wiessnerová z utažské univerzity ve studii zveřejněné časopisem Proceedings. Pozorovala Křováky v Namibii a Botswaně a došla k závěru, že právě táboráky napomáhaly rozvoji kultury a pospolitosti. Před dvěma miliony let lidé měli díky ohni možnost prodloužit si o něco den a trávit tak čas odpočinkovými aktivitami. 

Žertovnou Nobelovku, takzvanou Ig Nobelovu cenu, získali letos ve dvou kategoriích i Češi. Čeští vědci si odnesli ocenění za mezinárodní výzkum vlivu koček na duševní zdraví člověka a za zdokumentování skutečnosti, že psi při vyprazdňování berou v potaz geomagnetické pole. Čtyřiadvacátý ročník udělování Ig Nobelovy ceny pořádala jako každoročně Harvardova univerzita v americkém státě Massachusetts.

Čeští paleontologové objevili v Antarktidě část kostry druhohorního mořského ještěra - plesiosaura, která je stará zhruba 75 milionů let. Jako první také popsali několik nových druhů zkamenělých živočichů a rostlin, například nejstarší fosilní krytosemenné rostliny z Antarktidy. K nejcennějším nálezům patří kostry fosilních spongií - živočišných hub. Vědci z České geologické služby nasbírali v rámci mnohaletého výzkumu několik tisíc vzorků, které uložili do svých depozitářů.

Lékařům z Japonska se v sobotu podařilo úspěšně transplantovat ženě část sítnice, která byla vytvořena z jejích vlastních kmenových buněk. Jedná se o první zákrok tohoto druhu na světě. Lékaři při vytváření sítnice použili takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky, které jsou vytvořeny z tělesných buněk pacienta.

Vědci a lékaři stále častěji využívají herní techniku k praktickým účelům. Čeští vědci vymysleli, jak s pomocí videoher diagnostikovat schizofrenii. Zatím to vyzkoušeli na potkanech. Studii, která získala ocenění  Neuropsychofarmakologické společnosti za rok 2013, zveřejnil magazín Frontiers in Behavioural Neuroscience.