Věda

Nizozemská společnost Mars One chystá pořádně riskantní podívanou: jednosměrný let na Mars. Studie pěti odborníků prestižního Massachusettského technického institutu přinesla zjištění, že vesmírní pionýři začnou na Marsu umírat do 68 dnů. Projekt by měl být i součástí televizní reality show. 

Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje naplnit sen mnoha sovětských generací a uskutečnit po roce 2030 pilotovaný let na Měsíc. Ruské plány s dobýváním vesmíru počítají i s nepilotovanou cestou na Mars. 

Nobelova cena za chemii, která byla ve středu udělena, je poslední letošní přírodovědnou kategorií v rámci prestižních ocenění. Získali ji dva Američané Eric Betzig a William Moerner a jejich německý kolega Stefan Hell, ovšem nikoli přímo za chemii, ale spíše za technologii. Nobelův výbor ocenil jejich fluorescenční mikroskop s vysokým rozlišením, který umožňuje studovat procesy uvnitř živých buněk. 

Nobelova cena za fyziku byla letos udělena trojici Japonců Isamu Akasakimu, Hiroši Amanovi a Šuji Nakamurovi za za vynález modré diody, která umožnila vznik technologie intenzivního, ale energeticky šetřivého zdroje světla. Jména laureátů zveřejnil na svém webu Nobelův výbor. 

Letošní Nobelovu cenu za lékařství získali tři neurologové – norský pár May-Britt Moserová a Edvard Moser a jejich americký kolega  John O'Keefe – za objevení buněčného systému v mozku, který nám umožňuje určit naši polohu v prostoru. Jde v podstatě o "biologickou GPS".

Regulovat vnitřní teplotu či měřit vzdálenost přesně na krok - to a mnohem více umí nové inteligentní boty francouzského vynálezce Karima Oumnii. Obuv dostala název Digistole a ovládá se pomocí mobilní aplikace.

Lékaři tvrdí, že část obyvatel západní Afriky je imunní vůči nebezpečnému viru ebola. Pokud by se podařilo sehnat dostatečný počet takových jedinců, odborníci by analýzou jejich krve mohli získat novou zbraň proti zákeřné nemoci. Stejně se v minulosti postupovalo i v případě hledání léku na neštovice. 

Bez večerů u ohně by naše kultura nebyla tam, kde je, tvrdí antropoložka Polly Wiessnerová z utažské univerzity ve studii zveřejněné časopisem Proceedings. Pozorovala Křováky v Namibii a Botswaně a došla k závěru, že právě táboráky napomáhaly rozvoji kultury a pospolitosti. Před dvěma miliony let lidé měli díky ohni možnost prodloužit si o něco den a trávit tak čas odpočinkovými aktivitami.