S rektorem ČVUT Petrem Konvalinkou o kvalitě současných studentů, problémech s matematikou, o financích, příjmech z patentů i o sporech a problémech na uznávané české univerzitě. 

Letošní 12. říjen bude zlomový nejen pro tým astronomů vědce Vishnu Reddyho z Arizonské univerzity, ale možná i pro budoucnost života na Zemi. Reddyho tým totiž na skutečném průletu malého asteroidu jménem 2012 TC4 otestuje postupy sledování tělesa i komunikaci mezi různými pracovišti, jako kdyby se 2012 TC4 chystal srazit se Zemí. Zní to triviálně, v reálu jde ovšem o nejvýznamnější krok vstříc obraně před asteroidy za velmi dlouho dobu.

Solární panely všude kolem – od oken, přes střechy domů až po karosérie aut a klidně i oblečení. Právě to možná slibuje novinka z dílny MIT. Zdejším vědcům se totiž podařilo vyvinout solární panel, který je jednak průhledný, a pak také ohebný. Vynález využívající grafenu by mohl být významným krokem k efektivnějšímu využití fotovoltaiky, i k němu se však vážou inherentní problémy této technologie.

ČVUT je bohatá univerzita s ročním rozpočtem kolem pěti miliard korun. Přesto po celý letošní rok hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Mohou za to spory mezi částí Akademického senátu a rektorem Petrem Konvalinkou – především o smysl a fungování nedávno dobudovaného Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).

Válčit lidstvo zřejmě jen tak nepřestane, takže by bylo fajn alespoň co nejvíce snížit počet obětí a to včetně padlých vojáků. Válčení bychom mohli nechat na robotech, které bychom dokonce ani nemuseli ovládat. To je sice na jednu stranu osvobozující, na druhou stranu také velmi nebezpečné. 

Existuje jistá šance, že se mnozí čtenáři tohoto textu dožijí příletu pozemské sondy k naší nejbližší exoplanetě – Proximě B obíhající Proximu Centauri vzdálenou 4,24 světelného roku. Na vyslání sondy, a především na její nakopnutí na významný zlomek rychlosti světla si brousí zuby iniciativa Starshot. V srpnu přitom učinila první významný krok k realizaci plánu, když úspěšně vypustila několik pokusných prototypů budoucích sond.  

Už dávno se používá se v gastronomii a farmacii, tím to ale nekončí. Ukazuje se, že opuncie mexická se dá využít i k výrobě elektřiny. Jak se získává energie z kaktusu? 

Již popáté za posledních 11 let překonali vědci společnosti IBM rekord v uchování velkého počtu digitálních dat v magnetické pásce. Jejich nové číslo představuje 201 GB na čtvereční palec – to je dvacetkrát více, než kolik dovolují dnešní komerčně dostupné pásky. V budoucnu by se tak mohly objevit pásky, které se sice vejdou malé do lidské dlaně, dovedou však uchovat až 330 TB dat.