Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině, s nimiž spolupracují i čeští badatelé, se podařilo najít odpověď na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice mají původ mimo naši galaxii. 

Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.

Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.

Spolknout stroje menší, než je schopné rozeznat lidské oko, a za pět dnů se díky nim vyléčit z infekce? To není příklad ze světa sci-fi, nýbrž popis terapie provedené v polovině srpna na Kalifornské univerzitě. Tým vědců pod vedením chemičky Berty Estebanové Fernándezové de Ávila tu prokázal, že mikrostroje mohou být uvnitř těla efektivnější než běžná léčiva. Jejich terapie využívající mikromotorů se prozatím vyzkoušela na myších. 

Již přes 40 let čekají příznivci kosmonautiky na příchod kosmického letadla, které by zvládlo dosáhnout kosmu "na jedinou nádrž". Teprve po jeho sestrojení by cena letenky měla podstatněji klesnout a lidstvu by se měl se otevřít pravý kosmický věk. Po amerických raketoplánech (a dalších nesplněných kosmických letounech) tuto pozici v posledních letech obsadil koncept britského letounu Skylon. Jeho hlavní předností je možnost využívat v hybridních motorech po část letu atmosférický kyslík, což šetří startovací hmotnost stroje. Nyní se však objevilo srovnání, podle něhož by i let Skylonu byl příliš drahý. Na hlavu jej prý poráží už dnes cena letů společnosti SpaceX.

Francouzský podnikatel a miliardář Xavier Niel chtěl pro své projekty ty nejlepší programátory, před čtyřmi lety však prý ve Francii nenašel nikoho, kdo by dostál jeho nárokům. Založil si tedy vlastní školu École 42, z níž vychází zaměstnanci podle jeho gusta. A kde výuka probíhá poměrně svérázně - nejsou v ní totiž žádní učitelé a studenti si práce opravují navzájem, napsal server Quartz. 

Jedno rychlé přiložení karty a už má charita deset liber, aniž se člověk musel na ulici s někým vybavovat. I když se nám to možná příčí, v dnešním rychlém světě nemá mnoho lidí ani deset minut na rozhovor. A i když s sebou peníze pořád nosíme, čím dál víc inklinujeme k systému "přiložit a jít". Podle průzkumu britské organizace UK Payments mají bezkontaktní karty zřetelný dopad na používání hotovosti. Mít s sebou peníze už ve světě plném chytrých telefonů a bezkontaktních karet není prioritou. Společnost pro výzkum trhu YouGov zjistila, že 34 procent Britů si myslí, že za 20 let už se na britských ostrovech hotovost používat nebude.

Jídlo vyrobené z elektřiny! Jídlo vyrobené ze vzduchu či vody! Takové a podobné senzační titulky měly na počátku srpna články informující o vynálezu vědců z finské Lappeenranta University of Technology, z nichž se skoro zdálo, že se již brzy nasytíme přicucnutím úst k elektrické zásuvce. Ačkoliv je realita fungování finského přístroje samozřejmě podstatně méně revoluční, zařízení skutečně může efektivně pomoct v oblastech s nedostatkem potravin.