věda a technika

Agentura NASA zveřejnila prostřednictvím stránky Flickr.com unikátní sérii více než 8000 archivních fotografií z misí Apollo. Všechny fotografie jsou k původním vysokém rozlišení a je mezi nimi celá řada dosud nezveřejněných záběrů. Pokud máte dostatek času, určitě doporučujeme prohlídku celého archivu, v opačném případě vám ale nabízíme třicítku snímků vyfiltrovaných redakčním výběrem.

Říká se, že koupit se dá cokoli, a platí to i v případě tak vznešené věci, jako je Nobelova cena. Získat ji lze zcela legálně, aniž byste se vyznamenali ve fyzice, medicíně či v diplomatické oblasti. Na jakou částku se tedy musíte připravit? Liší se to podle jednotlivých oborů, každopádně ale výběr z bankomatu vám nejspíš stačit nebude. 

Jediná kapka krve by měla brzy pomoci odhalit biologický věk osob. Vědci z londýnské King's College přišli s jednoduchým testem, pomocí něhož je možné zjistit, jak rychle daná osoba stárne, jaký je biologický věk orgánů určených k transplantaci či jaká jsou v případě transplantace rizika. Do budoucna by také možná mohl test pomoci odhalit, kdo má vyšší předpoklady k Alzheimerově chorobě, píše italský deník Corriere della Sera.

Neurální sítě v posledních letech zažívají obrození a pronikají do celé řady úkolů spočívajících zejména v rozpoznávání vzorů. Díky rozvoji jejich architektury a novým způsobům učení se ukázaly jako obzvlášť schopné – ale každý systém je náchylný k různým druhům klamů, a tak ani neurální sítě nejsou neomylné. Dokážou napodobit styl slavných umělců, z jejich snových obrazů mrazí a jejich optické klamy napohled nijak nepřipomínají ty naše. Podívejte se do fascinujícího světa neurálních sítí a zpracování vizuálních vjemů.

Ekonomové předpovídají, že 35 procent pracovních míst ohrozí automatizace. Mají lidští pracovníci vůbec nějakou šanci? Někteří odborníci celou situace nevnímají tak tragicky, jak by mohla na první pohled vypadat a domnívají se, že lidská práce nástupu robotů odolá.

Také jste si v parných letních dnech říkali, že by bylo super, kdyby zmrzlina tála pomaleji? Máme pro vás dobrou zprávu. Věda kromě odpovídání na velké otázky života či vesmíru řeší i poněkud přízemnější problémy jako tento. Ulepené prsty od okamžitě rozteklé zmrzliny se tak možná již brzy stanou minulostí!

Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Diskusi o tom, jestli moderní technologie jednou nahradí lidskou práci, lze vysledovat až k počátkům průmyslové revoluce. Ve dvacátých letech minulého století protestovala skupina dělníků proti zavádění moderních strojů do britských textilek, protože se báli, že je to připraví o práci. Od těch dob každá nová vlna technologického pokroku v lidech vyvolává obavy z masové vlny propouštění.