věda a poznání

Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.

Obývají živé organismy povrch Země daleko déle, než se soudilo? Většina vědců sdílí názor, že pozemský život vznikl krátce po konci bouřlivých událostí provázejících vznik naší planety. Úplně první formy života, jak ho známe, by tedy na svém kontě mohly mít zhruba 3,8 miliardy let a jejich pozůstatky bychom se zdravou dávkou realismu mohli čekat ve vrstvách o pár desítek až stovek milionů let mladších.

Madagaskar, čtvrtý největší ostrov na světě, se rozkládá u jihovýchodního pobřeží Afriky. Z geografického hlediska sice není tak rozlehlý, abychom o něm mohli mluvit jako o samostatném kontinentu, z hlediska místní fauny a flóry si ale označení "osmý světadíl" nepochybně zaslouží. 

Historii lidstva můžeme číst i jako dějiny zničujících epidemií. První nám patrně na mysli vytane Černá smrt, epidemie dýmějového moru, která v polovině čtrnáctého století vyhubila na území Evropy a Asie možná až třetinu všech obyvatel. Ani tato "matka všech nemocí" se ale co do úmrtnosti nemůže rovnat nákazám, které Evropané zavlekli do Ameriky po jejím objevení Kryštofem Kolumbem. Teprve před nedávnem se přitom výzkumníkům podařilo identifikovat původce té nejsmrtelnější z nich – s největší pravděpodobností šlo o paratyfus.

Pokus amerického mikrobiologa Briana Hanleye se dá sice považovat za hazard, rozhodně je však mimořádně zajímavý. Aby stimuloval růstový hormon a tím zabránil stárnutí, vpravil si do těla 'cizí DNA'. Stojíme na prahu éry superhrdinů tak, jak je známe z filmů? Jak jeho pokus dopadl?

Snad každý někdy zažil pocit, že mu konkrétní mrak plující po čerstvě vymetené obloze, hromada kamenů, skalisko, nebo hora neodolatelně připomněly určitou věc nebo osobu. Všeobecnosti tohoto prožitku ostatně nasvědčuje místopis bližších i vzdálenějších oblastí, kde se to různými kamennými starci a stařenami, čerty a pannami jen hemží, nebo železná pravidelnost, se kterou lidé objevují na ubrouscích, toustech a kouscích pizzy svaté obrázky. Jak je ale možné, že nás u některých tvarů mozek tak lehce ošálí? 

Růžový pepř možná není tak známý jako pepř černý, ale zejména v různých kořenících směsích se už i v Česku docela zabydlel. Kupodivu jde o plod rostliny jen velmi vzdáleně příbuzné pepřovníku černému. Zatímco původce černého pepře pochází z Indie, keřovité stromy pepřovce brazilského, které plodí jasně rudé kuličky růžového pepře, rostou až v daleké Jižní Americe.

O blahodárném účinku omezení příjmu na lidské zdraví se mluví už delší dobu. Potvrdila to řada studií, jenže kolem jejich výsledků panovaly určité nejasnosti a s jistotou potvrdit, že snížení množství potravy ovlivňuje dlouhověkost, dlouho nikdo nedokázal. Vypadá to však, že to konečně v tom začíná být jasno. Ačkoli ještě musí upřesnit některé detaily, vědci potvrdili, že omezení příjmu člověku skutečně prospívá.