věda a poznání

Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

V pohádkách bývá největším žabím tajemstvím skutečnost, že jde o zakleté prince. V reálném světě nás na těchto bezocasých obojživelnících může fascinovat první poslední – jejich vývoj z rybovitých pulců, péče o mladé, lovecké schopnosti, jedy a halucinogeny, které vylučují, nebo třeba skákání jako velmi efektivní způsob pohybu. Jednu z jejich největších tajností ale odhalili vědci až docela nedávno: UV paprsky dokáží nabít kůži některých druhů tak, že v jiném barevném spektru silně září do okolí.

Existují lidé, kteří se při nakupování nedokáží ovládnout. Hází do košíku jednu věc za druhou, bez ohledu na to, co skutečně potřebují a na co mají peníze. Jejich přesným opakem jsou lidé, kteří trpí takzvanou finanční anorexií - bojí se při nakupování udělat radost sami sobě. A raději si tiše zoufají.

Když v našich končinách někdo zmíní Aztéky, ve většině posluchačů zřejmě vyvolá představu bujné mexické džungle, kamenných pyramid a polonahých kněží přinášejících krvavé oběti svým exotickým bohům. To poslední, co by nás pod pojmem aztécká říše napadlo, je demokracie. Přesto se zdá, že přinejmenším určité prvky tohoto státního řízení byly v raně novověké střední Americe známé a rozšířené.

Neandrtálci jsou vděčným objektem výzkumu. Neexistuje snad nikdo, koho by nevzrušovala představa, že ještě před pár tisíci let chodili po zemském povrchu zástupci odlišného lidského druhu. Ke klasickým otázkám, jak asi neandrtálci vypadali a jak se chovali, přibývají další. Proč jsme přežili my, a ne naši „bratranci“? Křížili se s neandrtálci naši předkové? A pokud ano, kolik genů jsme po nich zdědili?

Stejně tak jako občas musíte promazat paměť svého počítače, aby se tam vešly nové soubory, podobně funguje i mozek. Během spánku maže neužitečné vzpomínky, aby se uvolnil prostor pro nové informace. "Zdřímnout si" přitom mozek dokáže, i když zrovna bdíme. 

K Zemi míří obří asteroid. Vybuchla supernova. Zastavilo se zemské jádro. Probouzí se supervulkán. Šíří se smrtelná infekce. Přicházejí zombie. Startují jaderné rakety. Útočí zabijáčtí roboti… Náměty katastrofických románů, filmů a seriálů jsou zdánlivě nevyčerpatelné. Jak byste se ale opravdu chovali, pokud by váš svět směřoval ke konci?