Ústavní soud

Ústavní soud se zastal dlužníků. Dle jeho soudců nesplácení kvůli předluženosti ani pasivita nemusejí být automaticky v rozporu s dobrými mravy.

Návrh ústavní žaloby proti prezidentovi republiky, který chtějí v horní komoře projednat senátoři v čele s Václavem Láskou, je dokumentem, který stojí za přečtení. Skládá dohromady mozaiku z jednotlivých činů hlavy státu, jejímž pojítkem je snaha o nabourání parlamentní formy vlády. Co je klíčovým prvkem žaloby?

Údajný ruský hacker Jevgenij Nikulin je od loňska v zámoří. Ústavní soud přesto vyhověl jeho stížnosti a zrušil rozhodnutí exministra spravedlnosti Roberta Pelikána o jeho vydání do Spojených států. 

Prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch nebude ústavním soudcem. Senátoři ve středu jeho kandidaturu v tajné volbě neschválili. Gerloch dostal 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Podpora z vládních frakcí ANO a ČSSD Gerlochovi nestačila. Důvodem odmítnutí byly zřejmě pochybnosti senátorů o Gerlochově morální integritě, tu vyjádřili hlavně zástupci lidovců, Starostů, TOP 09 a uskupení Senátor 21. 

Ústavní soud vynese počátkem března nález ve věci Davida Šimona, odsouzeného za vraždu seniora ve Slopném na Zlínsku. Šimon se ústavní stížností domáhá obnovy procesu, kterou mu obecné soudy zamítly. Spolek Šalamoun, který dlouhodobě kritizuje použití pachových stop jako nepřímého důkazu v soudním řízení, se k ústavní stížnosti připojil jako tzv. amicus curiae – přítel soudu. Spolek tvrdí, že by Ústavní soud měl používání pachových stop jako důkazu zatrhnout.

Slovenský expremiér a šéf nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico se vzdal kandidatury na ústavního soudce. Řekl to novinářům poté, co tříčlenná koalice krátce před plánovanou odpolední volbou kandidátů ve sněmovně nenašla v této záležitosti shodu na společném postupu. Fico zároveň varoval koaliční partnery před dohodou s opozicí.

Ústavní žaloba proti hlavě státu, kterou hodlají navrhnout senátoři kolem Václava Lásky, otevírá prostor k debatě o současném postavení prezidenta a úskalích, které jsou s ním spojené. Existují dnes nějaké mantinely prezidentovy svévole, nebo si může dělat cokoli, co ho napadne?

Stále je třeba mít na paměti starou pravdu, podle níž se i většina může mýlit. Také tendence ke koncentraci moci jsou věčné, upozorňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz bývalá senátorka a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, kterou Senát minulý týden navrhl na zástupkyni veřejné ochránkyně práv.