V Česku se zmírňují některá omezení, která vláda zavedla proti šíření koronaviru. Důvodem je zlepšení epidemické situace, díky čemuž od pondělka platí v protiepidemickém systému PES čtvrtý, tedy červený stupeň. Vládní omezení pro maloobchod napadla u Ústavního soudu skupina 63 senátorů.

Svým rozhodnutím zrušit zdanění církevních náhrad se Ústavní soud projevil jako důležitá pojistka právního státu u nás. Politická reprezentace naopak v tomto i mnoha dalších případech selhává. Ve snaze se zavděčit voličům je ochotná je z dlouhodobého hlediska poškodit. Co s tím?

Ústavní soud rozhodl, že finanční náhrady v církevních restitucích se danit nebudou. Zrušil tak spornou část novely, v níž poslanci vládních stran schválili devatenáctiprocentní daň na církevní náhrady.

Úvahy o tom, jak zpřesnit některé pravomoci prezidenta republiky či usnadnit podávání ústavní žaloby proti němu, narážejí na celou řadu překážek. Co by se muselo stát, aby se změnil současný stav, kdy si prezident dává s určitými úkony velmi na čas a kdy je takřka nemožné na něj podat ústavní žalobu?

Senátní žaloba na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy se k Ústavnímu soudu nedostane. Sněmovna ve čtvrtek dle očekávání souhlas k jejímu předložení nedala. 

Horní komora parlamentu odsouhlasila ústavní žalobu proti hlavě státu. Děje se tak v době, kdy prezident znemožňuje premiérovi rozhodovat o tom, kdo bude členem jeho vlády. Žaloba je příležitostí znovu nastavit rovnováhu mezi jednotlivými ústavními aktéry. Promarníme ji?

Návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana má potřebnou podporu senátorů. Pro návrh jich hlasovalo 48 z 75 přítomných. Dvacet senátorů bylo proti a sedm se zdrželo. 

Vládní angažmá sociálních demokratů stále více připomíná humorný kabaret. Dokážou ho důstojně ukončit a Babišův kabinet opustit? Co se ještě musí stát, aby se k tomu odhodlali? Zatím to vypadá, že na sobě nechají dříví štípat, a moc jim nevadí, jak si z nich prezident s premiérem utahují.