Baroko, plné mystiky a symbolismu. Tuto představu více než naplňuje svatojánský kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, dílo geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Perla tzv. barokní gotiky je právem zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Mohutné hradní sídlo na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městem, strážce kupeckých stezek i stříbrných dolů Vysočiny. Pamatuje krále a rytíře, husity i dobyvačná švédská vojska. Ve všeobecném povědomí je však spojen především s postavou ryze novodobou – s duchovním otcem dobrého vojáka Švejka Jaroslavem Haškem. 

Hrádek a poustevna, hladomorna i skalní kaple, rytíři a eremité. To především oni vtiskli podobu skalnímu hradu Sloup ve stejnojmenné obci severních Čech. Jeden z nich dodnes zkoumavě shlíží z vrcholové terasy pískovcového skaliska.

Obzvláště v letních měsících zamíří nejeden milovník lidové architektury či mašinek do kopců východního Českého středohoří. Zdejší zubrnický skanzen má totiž v nabídce obojí. Nedaleký Levín pak pro změnu láká záhadology, kteří právě zde naleznou tzv. Levínského kocoura.

Víska se zvláštním jménem Prádlo na jižním Plzeňsku nabízí nejednu zajímavost. Zlato, poustevníka i americké letce. A malou raritu – hned tři lihovary na jednom místě. Pro mnohé o důvod víc obec v kraji svatého Johánka z Pomuku navštívit. 

Pověst o statečných bojovnících, spících v hoře Blaník, zná asi každý. Že jste netušili nic o skutečné blanické jeskyni, a navíc s rytíři? Není divu, na slavné hoře totiž žádná není. Zato ji najdete v moravské Rudce u Kunštátu spolu se Zahradou smyslů, rozhlednou a zbytkem Masarykova pomníku, kdysi největšího ve střední Evropě. Vytvořil jej Stanislav Rolínek, neznámý sochař-samouk.

Náročný turista obvykle nehledá lákavé destinace u kdysi nechvalně proslulých Neratovic. Ovšem divil by se. Poblíž tohoto středočeského města by nalezl hned dvě zajímavá místa, Libiš a Obříství. V prvním z nich se v dávných dobách mohl potkat se samotnou kněžnou Libuší, v Obříství zase se slavným dánským pohádkářem Hansem Christianem Andersenem. A co že dělal právě zde? Inu, projel se parníkem.

Šluknov, označovaný za nejsevernější město České republiky, leží uprostřed stejnojmenného výběžku, který po něm získal své jméno, a v němž se po staletí stýkaly a překrývaly kultury tří oblastí - české, saské a lužické. Šluknovský region, kdysi Böhmisches Niederland neboli Česká Dolní země.