terorismus a násilí

Tříměsíční výjimečný stav v pondělí schválila egyptská vláda, platit začal v jednu hodinu odpoledne. Egypťané tak reagují na nedělní krvavé útoky na koptské kostely v Alexandrii a Tantě. Během útoků zahynulo téměř padesát osob a více jak sto jich bylo zraněno. 

Něco takového nikdo nečekal. Ruský režim se nechal ukolébat pocitem zaslepené jistoty. Opozice byla dávno rozprášená, její konec stvrdila smrt Borise Němcova zavražděného před dvěma lety symbolicky na dohled od Kremlu. Neotřesitelnou pozici si ruský vůdce Vladimir Putin pojistil anexí Krymu, "vojenskou přehlídkou" v Sýrii a dobrodružstvím na východě Ukrajiny.

Pondělní sebevražedný útok v metru v Petrohradu má podle kyrgyzské rozvědky na svědomí Akbaržon Džalilov z Kyrgyzstánu, který měl ruské občanství. Výbuch zabil 14 lidí, dalších 49 jich zranil. Mezi mrtvými jsou lidé ve věku od 27 do 72 let, mezi zraněnými jsou občané čtyř postsovětských zemí - Lotyšska, Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu.

Nejméně 11 mrtvých a několik desítek zraněných si vyžádala exploze v petrohradském metru. Nálož trhaviny ve vagonu rozmetala část soupravy mezi dvěma stanicemi v centru. Prezident Vladimir Putin, který shodou okolností ve druhém největším ruském městě pobývá, uvedl jako jednu z možných příčin incidentu terorismus. Mluvčí ruské generální prokuratury událost přímo označil za teroristický útok a ruská policie ji jako teroristický útok vyšetřuje. Pátrá v této souvislosti po dvou osobách.

Po teroristickém útoku, který před týdnem otřásl Londýnem, jsme opět byli svědky obvyklých reakcí a ohlasů. Jako podle šablony přicházeli komentátoři s odhalováním příčin atentátu a média se předháněla v sestavování čehosi na způsob útočníkova profilu. Při zoufalé snaze nakukat lidem, že bychom možná mohli být schopni včas odhalit potenciálního teroristu, se ale opomíjí jeden aspekt, který často bývá pachatelům podobných atentátů společný a zdánlivě s terorismem nesouvisí: minulost poznamenaná domácím násilím a s tím související misogynií, tedy chorobnou nenávistí k ženám.

Dva lidé zůstávají v kritickém stavu po středečním teroristickém útoku u parlamentu v Londýně. Dvaapadesátiletý Brit Khalid Masood tu zabil čtyři lidi a pět desítek dalších zranil; z toho tři desítky skončily v nemocnici. Masooda při útoku zastřelila ochranka, motiv jeho činu ale zůstává nadále nejasný. Tajné služby jej sice vedly jako kriminálníka, ale nepovažovaly ho za bezpečnostní hrozbu.

Polská premiérka Beata Szydlová v rozhovoru pro televizi TVN24 obvinila z londýnského teroristického útoku vstřícnou evropskou migrační politiku. Pohrozila také, že na sobotním summitu nepodepíše římskou deklaraci Evropské unie, pokud v ní nebudou zakotveny čtyři klíčové priority, na nichž Varšava trvá.

Pachatelem středečního teroristického útoku v Londýně byl 52letý Khalid Masood - britský občan, který byl kvůli násilnému radikalismu v hledáčku tajných služeb. K atentátu, při němž vedle útočníka zahynuli čtyři lidé a desítky dalších byly zraněny, se přihlásil Islámský stát. Při čtvrtečních následných raziích zadržela britská policie osm lidí.