Švýcarsko

Říká se, že když pánbůh dopustí, i motyka spustí. I tak mírumilovný nástroj jako motyčka se může stát v případě konfliktu nebezpečnou zbraní, o sekeře či mačetě ani nemluvě. Dá se tomu nějak zabránit? Jeden švýcarský student to zkusil. A zatím zřejmě úspěšně, i když to ještě bude chtít vychytat nějaké mouchy.

EXKLUZIVNĚ. O odblokování peněz zabavených při vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti žádala dědička po zemřelém miliardáři Luboši Měkotovi. Její stížnost ale zamítl městský soud a následně i vrchní soud. V lednu tak může začít hlavní líčení v celé kauze, píše Eliška Hradilková Bártová na webu Hlídací pes. 

Před volbami se u nás zaklínal a oháněl Švýcarskem kdekdo: Přímá demokracie po vzoru Helvétů, referenda ke všemu, odvolatelnost politiků, přímá volba kdekoho – od hejtmanů až po místního řezníka. A pro sichr to ještě někteří vylepšili požadavkem, aby měl každý Čech doma ve skříni pancrfaust, anebo alespoň samopal.

I Švýcaři mají nyní svou kauzu, která vzdáleně vyvolává asociace s případem vepřína postaveného na místě koncentračního tábora v Letech. Poslanec švýcarského parlamentu za stranu Zelených Jonas Fricker totiž nedávno přirovnal transport jatečních prasat k deportacím Židů za druhé světové války – a politicky mu to zlomilo vaz. Je pravda, že Frickerův výrok lze považovat za nevhodný, ale ve své podstatě je výstižný. S antisemitismem to nemělo nic společného a šlo naopak o příspěvek do debaty, nakolik jsou si lidé a zvířata rovni jako živé bytosti.

O Lichtenštejnsku jako o šestém nejmenším státě světa co do rozlohy se mnoho nepíše, ale když, tak to většinou stojí za to. Vzpomeňme jen na kauzu lichtenštejnských kont před osmi lety, kdy vyšlo najevo, že stovky evropských podnikatelů se přes konta v tomto klasickém daňovém ráji dopouštěli mnohamiliardových daňových úniků. Lichtenštejnsko přitom přísně střeží nejen své bankovní tajemství, ale leckdy i svou minulost – třeba tu nacistickou.

Co si, u všech rohatých, nejčastěji asociujeme se Švýcarskem? Hodinky, armádní nože, sýry, zasněžené Alpy, čokoládu…? Většinou ale asi horské pastviny a na nich rozvážně se ploužící kravky. Nejlépe s pořádným zvoncem - a pořádnými rohy. A právě ty jsou v zemi helvétského kříže jablkem sváru: Když zbavujeme zvířata rohů, nezbavujeme je zároveň i jejich zvířecí důstojnosti? O bolesti, jakou při tom zkusí, ani nemluvě.

Švýcaři mají co dělat s mnohonásobným vrahem. Má na svědomí nejméně 55 obětí, ale spravedlnost je na něj pořád tak nějak krátká. Nelapili ho zatím ani ti největší experti - a že se o to pokoušeli nějací fořti! Jeho pravé jméno nikdo nezná, říkají mu jen M75. A aby toho nebylo málo: je dokonce pod ochranou státu.

Informace, které publikoval HlídacíPes.org, zaujaly švýcarská média. Prestižní deník Tages Anzieger vydal v sobotu na základně zjištění naší redakce článek o podezřelém převodu podílů ve Škodě Transportation, píše Eliška Hradilková Bártová na webu Hlídací pes.