Nejvyšší představitel sudetských Němců v Rakousku Gerhard Zeihsel však odmítl, že by německá menšina v Československu nesla vinu na nacistickém obsazení českých zemí a ohradil se i proti Zemanovu rozdělování sudetských Němců na dobré a zlé.

Zeman, který dnes přijel na dvoudenní návštěvu Rakouska, před svou cestou v rozhovoru s APA obhajoval svůj výrok z roku 2002 pro časopis Profil, že mnoho sudetských Němců spáchalo vlastizradu a jejich vysídlení bylo mírnější než trest smrti. "Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je pak vysídlení mírnější než například trest smrti," uvedl podle APA český prezident. 

Připomněl, že před válkou "90 procent sudetských Němců volilo Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu". "Těch 90 procent, kteří hlasovali pro Hitlera, jsem zmínil proto, že si velice vážím těch zbývajících deseti procent - sociálních demokratů, komunistů a dalších -, kteří byli proti Hitlerovi," doplnil Zeman, podle něhož takzvané Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny. 

Proti Zemanovým názorům se dnes podle APA postavil Zeihsel, podle něhož jsou pokusy "rozdělovat sudetské Němce na 'dobré' a na 'zlé' zcela mimo". "Připisovat sudetským Němcům vinu za obsazení zbytku českých zemí ('Resttschechei') je nepřípustné," zdůraznil. 

Ke zmínce o předválečném vůdci sudetských Němců Henleinovi šéf rakouského landsmanšaftu poznamenal: "Kdyby (československý prezident Edvard) Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu."