střední školy

Jak může vypadat moderní a smysluplné vzdělávání dlouhodobě ukazuje Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov. Žáci se zde učí teorii, ale získávají i zkušenosti z reálného pracovního prostředí. Tento přístup podpořil i projekt z Operačního programu Jan Amos Komenský.

Žáci, kteří nebudou po skončení základní školy dál studovat, by si měli začít po letních prázdninách platit zdravotní pojištění. Stát by ho za ně dál hradil jen tehdy, pokud by se nahlásili úřadu práce.

Ministr školství Robert Plaga po dnešním jednání s Babišem oznámil, že kvůli epidemii koronaviru se upraví a o několik týdnů posunou maturitní zkoušky, později se budou konat také přijímací zkoušky na maturitní obory a víceletá gymnázia.

Tým expertů v čele s profesorem Arnoštem Veselým zveřejnil dokument, ze kterého má vycházet nová strategie vzdělávací politiky České republiky. Kromě jiného vyzdvihuje kompetence a kompetenční pojetí vzdělávání. Co si pod tím představit? Jaké jsou jeho silné stránky a co všechno by jeho přijetí obnášelo? 

Když debatujeme o maturitě z matematiky a jak má vypadat, musíme si nejprve ujasnit, jaké chceme mít absolventy škol, co budou potřebovat, k čemu je chceme vést. V rozhovoru pro Tiscali.cz to zdůraznil profesor Arnošt Veselý, který vede expertní skupinu věnující se přípravě Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. (První část rozhovoru ZDE).

Často se diskutuje o velkých změnách, ale pokud se nezmění to, jak učíme v jednotlivých školách, jak přistupujeme ke studentům a jak je vzděláváme, tak se samozřejmě nezmění nic, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz profesor Arnošt Veselý. V současnosti vede expertní skupinu ustavenou ministrem školství, která připravuje výchozí dokument ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+.

Škola může mnoho věcí zařídit, ale je to také o nastartování daného člověka, o jeho motivaci, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Vyjadřuje se také ke snaze krajů zavést hranici pro úspěšné složení přijímací zkoušky na maturitní obory. (První část rozhovoru ZDE).

Hejtmany a hejtmanky trápí zvyšující se počet studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Řešení, které nabízejí, je jednoduché: část z nich na maturitní obor ani nepustit a zbylé donutit, aby se více učili. Diskuze, která se kolem návrhů krajů vede, by mohla pomoci ujasnit, co si s učňovskými a maturitními obory počít a co od nich vůbec očekáváme.