Potravinářství

Že je kostka cukru český vynález, ví snad už každý – nejpozději od promoklipu k zahájení našeho předsednictví Evropské unii pod sloganem "Evropě to osladíme". Ale kdo vymyslel dávkovací cukřenku?

Těžko bychom u nás hledali někoho, kdo by neznal oblíbené tatranky. Jak tyto oplatky, které jsou na trhu už tři čtvrtě století, vůbec přišly ke svému jménu? A jak se oproti své původní podobě změnily?

Holding Agrofert může prostřednictvím své firmy Penam koupit pekárny United Bakeries. Musí však prodat několik závodů, aby nebyla narušena hospodářská soutěž, rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 

Může se jmenovat známá odrůda vína podle přesvědčeného nacisty? A má smysl ji po více než sedmdesáti letech od konce války přejmenovat?

Téměř všechny suroviny "pravého britského sendviče" paradoxně pocházejí ze zahraničí. To se tomuto oblíbenému jídlu, kterého každý rok Britové jen v supermarketech koupí čtyři miliardy, může stát osudné. Brexit totiž kvůli clům a hraničním kontrolám dovoz surovin nejen výrazně zdraží, ale i zpomalí.

Evropská unie nám možná v dojemné péči o naše zdraví zakáže kebab. Byť taková informace probleskla médii, nebude to možná tak horké, jak se na první pohled zdá. Každopádně je ovšem na celé věci pikantní to, že se tato zpráva objevila přibližně ve stejné době, kdy EU odkývala návrh na prodloužení licence nadmíru sporného pesticidu glyfosát o dalších pět let.

Stévie, kterou lze zpracovat na sladidlo bez kalorií, prorazila jako alternativa cukru. Za poslední desetiletí se z málo známé rostliny dvěstěkrát sladší než cukr stalo globální odvětví v hodnotě čtyř milionů dolarů (89 milionů Kč). Objevila se všude, od nápojů firmy Coca-Cola až po kečupy Heinz. To není špatný začátek pro produkt s hořkou pachutí.

Jídlo vyrobené z elektřiny! Jídlo vyrobené ze vzduchu či vody! Takové a podobné senzační titulky měly na počátku srpna články informující o vynálezu vědců z finské Lappeenranta University of Technology, z nichž se skoro zdálo, že se již brzy nasytíme přicucnutím úst k elektrické zásuvce. Ačkoliv je realita fungování finského přístroje samozřejmě podstatně méně revoluční, zařízení skutečně může efektivně pomoct v oblastech s nedostatkem potravin.