Turbulence a složité rodinné vztahy provázely Alžbětu z rodu Tudorovců od raného dětství. Po nemalou část svého života byla svým příbuzným dost nepohodlná. Nakonec jich však několik přežila a sama usedla na anglický trůn. Připomeňte si některé zajímavosti ze života a vlády slavné královny Anglie a Irska, která usedla na trůn 17. listopadu 1558, tedy před 460 lety.

Karel I. je osobností, jež je poněkud ve stínu svého dlouho vládnoucího prastrýce Františka Josefa. Na trůn nastoupil uprostřed války v době, kdy zbývalo Rakousku-Uhersku doslova pár roků života. Karlův poválečný život nebyl dlouhý, zato však plný zvratů i marných nadějí na získání trůnu.

Před 100 lety bylo německé císařství na sklonku své existence. Zemi zachvátila vlna nepokojů takzvané Listopadové revoluce, Vilémovi II. ve funkci nezbývalo příliš času. Prvním z německých států, které "ztratily vznešenou hlavu", bylo Bavorsko.

Je patronem českých zemí, jedním z nejslavnějších Přemyslovců a jeho život skončil tragicky, navíc prý na příkaz vlastního bratra. Ve skutečnosti je však život svatého Václava zahalen tajemstvím. Co vůbec o nejznámějším českém světci víme? A jak se v průběhu historie proměňovalo vnímání a prezentace svatováclavského kultu?

Nepatří k nejvýraznějším postavám naší historie, přesto nebyla osobností nezajímavou. Marie Anna Savojská byla manželkou nemocemi sužovaného Ferdinanda I. Dobrotivého, s nímž prožila více než čtvrtstoletí. Narodila se před 215 lety v Římě.

V oficiální německé databázi Lost Art, shromažďující informace o uměleckých předmětech ukradených nacisty, je zapsáno přes 200 obrazů, které si přitom mohou běžně prohlížet návštěvníci na státních zámcích Hluboká, Třeboň a Český Krumlov. Další stovky obrazů tam mají brzy přibýt, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Dva české katastrální úřady odmítly s odstupem více než sedmi desítek let respektovat vůli poválečných Benešových dekretů. Nepřepsaly proto na Českou republiku nemovitosti, které zůstaly až do současnosti zapsané na někdejšího lichtenštejnského knížete Franze Josefa II., respektive na jeho dědice – Nadaci knížete z Lichtenštejna, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Proslavil ho jeden jediný zářijový den. Den, kdy zavraždil císařovnu. Luigi Lucheni, bezvýznamný italský anarchista, měl přitom původně jiné úmysly. A Alžběta Bavorská neboli Sissi mu do cesty vstoupila doslova nešťastnou náhodou. Jako "plán B".