Miliony mrtvých a nové rozložení sil ve světě byly hlavním výsledkem první světové války, na jejímž počátku stál atentát na následníka rakouského trůnu. Spáchán byl přesně před 105 lety v Sarajevu.

"Támhle je, vidíte? Když se k zámku blížíte od Budějovic, jakoby na vás vyskočí," ukazuje směrem k bělostným obrysům Hluboké Alžběta Pezoldová. Její otec Jindřich a adoptivní dědeček Adolf bydleli na zámku jako poslední Schwarzenbergové před tím, než ho v roce 1940 zkonfiskovali nacisté. Nikdo z rodiny se pak už na Hlubokou nevrátil.

Nic, než co je spravedlivé – latinsky Nil nisi rectum – je rodové heslo hlubocké větve Schwarzenbergů. Spravedlnosti se přitom už 26 let snaží tato rodina domoci u českých soudů. Předkové Alžběty Pezoldové – rozené Schwarzenbergové – se proti českému státu nijak neprovinili, naopak ho v době okupace podporovali. Přesto zůstávají jediní, proti jejichž majetku vláda po druhé světové válce vydala zvláštní zákon – takzvaný Lex Schwarzenberg, píše Tereza Engelová na webu Hlídací pes.

Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Rodina se majetku domáhá od roku 1992.

Adam František ze Schwarzenbergu, jedna z nejvýznamnějších postav svého rodu. Barokní kavalír, náruživý lovec i výborný hospodář, který se velkou měrou zasloužil o svatořečení našeho nejznámějšího světce Jana Nepomuckého. Jeho tragickou smrt na honu zavinil sám císař Karel VI.

Mimořádná pozornost, jakou přitahují porody královských potomků (zvláště těch britských), není nic z poslední doby. Bylo tomu tak i v dávné minulosti, kdy ještě porodnictví bylo v plenkách. Mnohé ženy modré krve musely rodit před početným obecenstvem, aby byla jistota, že potomek nebude zaměněn. Jaká je historie královských porodů, kdy přehnaná péče lékařů leckdy stála rodičku i život?

Do děl světové literatury se otiskla nejedna múza. Jednou z nich byl i Denham Fouts, výstřední krasavec z Floridy. Pařil a chodil s umělci i s aristokratickou smetánkou. Narodil se přesně před 105 lety.

Příběhy spojené s někdejšími majetky české a moravské šlechty se vracejí i sedm desítek let poté, co o ně šlechtické rody po roce 1948, ale i těsně po skončení druhé světové války, přišly. Ať jde o potomky hlubocké větve Schwarzenbergů, knížecí rod Lichtenštejnů, či případ týkající se rodu Czerninů, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.