Měli by muslimové platit cosi na způsob církevní daně? Myšlenka jistě logická a chvályhodná, v praxi ale může jen těžko fungovat.

Letošní konference o islámu vstoupí do dějin výhradně kvůli tahanicím kolem krvavých buřtů. Na všechno ostatní se za pár dnů zapomene.

Křesťance a matce pěti dětí hrozí v Pákistánu smrt. Několik zemí jí a její rodině už nabídlo azyl. Česko mezi nimi není. Sorry jako, máme přece dost starostí sami se sebou.

V Rusku přibývá počet muslimů. Někteří experti předpovídají postupnou proměnu země. Ke konci tohoto století kostelíky ustoupí mešitám a většina Rusů se bude modlit směrem k Mekce. Čeká pravoslavnou velmoc zánik a nahradí ruskou trikoloru zelený prapor? V samotném Rusku to vidí jinak...

Do eurozóny se Česko nechystá, byť ho zdravé finance ke vstupu opravňují. Zato plánuje vstup do jiné zóny – "bezburekzóny".

Leda k smíchu je společnost, která nedokáže chránit své hodnoty, a neméně k smíchu je stát, který netrvá na dodržování svých zákonů. Uvědomili si to v Rakousku, uvědomili si to v Itálii a je nejvyšší čas, aby to došlo i zbytku Evropy.

Těžko říct, kdy se naposledy pozornost Čechů tak moc upnula k divadlu, jako nyní po uvedení kontroverzní hry Naše násilí a vaše násilí v Brně. Skočili pobouření lidé režisérovi na špek? Je v pořádku vytahovat vlajku z ženského klína? A uvedlo by divadlo někdy hru, která uráží muslimy?

Za návrh, aby se srovnaly podmínky dědictví pro ženy a muže, se Bádží Kaíd Sibsí dočkal z okolních muslimských zemí nesčetného množství výhrůžek smrtí. Prezident Tuniska, nejliberálnější země islámského světa, se tomu však může jenom smát. Ve svých jednadevadesáti letech zažil doslova celou moderní tuniskou historii, prošel si mnoha vzestupy a pády a vzhledem ke skutečně požehnanému věku si může dovolit některé odvážné kroky, jichž by se někdo mladší možná zalekl.