Je svoboda opravdu tak důležitá, aby se nařizovala zákonem bez ohledu na to, zda o ni dotyčný jedinec opravdu stojí? A nenapáchá se tím víc škody než užitku? To byly některé z otázek, které provázely debatu o dětských manželstvích, proti nimž vytáhla do boje německá vláda.

V sobotu oslaví Evropská unie šedesátku. Nepochybně se pochválí a vykreslí si světlou budoucnost. Skutečnost je ale taková, že mnozí její občané dnes touží po návratu k národním státům více než kdykoliv předtím. Kladou si otázku, co vlastně z členství v unii mají – zvlášť když finanční a uprchlická krize tak markantně odhalily její závažné nedostatky.

Někdy by se mohlo zdát, že v Trumpově Americe není místo pro jinakost. Většinu vládních postů zastávají postarší bílí muži s milionovým nebo rovnou miliardovým majetkem a nový americký prezident dělá všechno pro to, aby zemi zbavil nenáviděných imigrantů. Usnadnil proto deportace, slibuje postavení zdi na hranici s Mexikem a exekutivním příkazem se pokouší zastavit příchod uprchlíků i všech občanů ze sedmi převážně muslimských zemí.

Příchod migrantů z muslimských zemí přináší do Evropy stále častěji i problém ženské obřízky. Podle studie vypracované ke dni boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů žije jen v Německu na 48 tisíc obřezaných dívek a žen. Spolková vláda hodlá tento jev tvrdě trestat, ruka zákona dosáhne ale jen na pár lidí.

Po dvou mrtvicích je upoután na invalidní vozík, nemůže skoro mluvit, podle hlasů z jeho nejbližšího okolí je už duchem nepřítomen a na veřejnosti se objevuje jen výjimečně. Přesto na alžírském prezidentovi Abdalu Azízovi Buteflikovi podle mnoha evropských diplomatů a politiků do jisté míry závisí osud Evropy.

Zaměstnavatelům chybí pracovníci, a tak je dovážejí – především z Ukrajiny. Přitom je mají doma, přímo u nosu, dávají jim razítka na úřadech, anebo pokuty za špatné parkování.

Těžko říct, jestli se Donaldovi Trumpovi podaří nebo nepodaří učinit Ameriku opět velkou, ale jednu věc je třeba mu přičíst k dobru už teď: mezi lidmi oživil zájem o americké dějiny a poučení, jaká si z nich můžeme vzít. Podle historiků lidé hledají příklady z minulosti, aby našli nějaké vysvětlení toho, čeho jsou po nástupu nového prezidenta svědky.

Firmy dlouho volaly po tom, aby vláda uvolnila vízovou politiku a umožnila přísun pracovních sil ze zahraničí. České firmy nejvíce stojí o Ukrajince či Vietnamce. Na středečním jednání kabinet – i přes odpor odborů – vyšel vstříc a rozšířil projekt zaměstnávání Ukrajinců o nízko a středně kvalifikované pracovníky. Pro vládu může být přijímání migrantů z Ukrajiny i argumentem, proč odmítat uprchlíky z dalších zemí.