Naučíme se využívat umělou inteligenci v medicíně? Vše ukazuje na to, že taková aplikace je blíže, než by mnozí donedávna odhadovali.

Nanotechnologie, imunoonkologie, umělá inteligence – svět experimentální medicíny letos přišel s celou řadou pokročilých nápadů, jak léčit nejrůznější lidské problémy. Ačkoliv jenom malá část letošních lékařských vynálezů došla testování na lidech, naplní-li se alespoň polovina z nich, v příštím desetiletí nás zřejmě čeká zcela revoluční série změn v medicíně. Předzvěstí toho je ostatně skutečnost, že jsme se zřejmě dočkali narození prvních geneticky upravených lidí. Připomeňte si všechny medicínské milníky roku 2018.

Operace lebky patří mezi zákrok, před jehož vidinou zamrazí pacientům i dnes. Tým u Miamské univerzity přesto přinesl důkazy o tom, že v předkolumbovském Peru je prováděli zdejší doktoři s překvapivě vysokou profesionalitou. Objev staví do kontextu kvalitu medicíny ve srovnání se stejným obdobím v Evropě – a připomíná, že po většinu lidských dějiny bylo naše chování tělesných funkcí značně omezené.

V osobnostech, jakými byl James Marion Sims, se zračí paradox dějin. Na jednu stranu významně přispěl k pokroku v medicíně, zároveň při tom ale trpěli lidé. Kdo byl muž, který je nazýván "otcem moderní gynekologie"?

Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.

Nanomedicína postoupila tento týden výrazně kupředu – vědcům z Arizonské státní university se podařilo úspěšně zmenšit rakovinový nádor s využitím plně autonomních miniaturních robotů. Metoda byla úspěšně otestována pro více typů nádorů, a to přímo v tělech živých savců.

Konec sezónního očkování. To slibuje nová vakcína proti chřipce vyvinutá na Oxfordské univerzitě. Není to sice první pokus na poli všeobecného očkování proti chřipce, ale pro připravovaný klinický test chce britský Národní institut pro zdravotní výzkum (NIHR) získat více než deset tisíc lidí. Vybírat bude potenciálně rizikové pacienty nad 65 let. Bude-li u nich očkování fungovat, mohli by se dočkat trvalé ochrany před různými typy chřipky.

Před 33 lety byla přijata mezinárodní úmluva proti mučení, přesto se ve světě mučí dál. Pachatelé na to ale jdou jinak: zatímco ve středověku se mučilo veřejně, dnes se to děje tajně a ve vší tichosti. Oběti mlčí, a tak musí nastoupit experti.