Robot řízený umělou inteligencí provedl přelomový chirurgický zákrok, který by mohl zásadně změnit podobu moderní medicíny. Vědcům z Johns Hopkins University v Baltimoru se podařilo vyvinout systém, jenž zcela autonomně oddělil žlučník od jater u mrtvého prasete. A nejen to – robot zákrok opakoval ještě sedmkrát a pokaždé dosáhl stoprocentního úspěchu.

Na rozdíl od dosud používaných chirurgických robotů, které ovládají lékaři na dálku, tento stroj jednal zcela samostatně. Využil přitom dvouvrstvý systém umělé inteligence. První vrstva sledovala sedmnáct hodin videozáznamů lidských chirurgů a vytvořila pokyny ve srozumitelném jazyce. Druhá vrstva tyto pokyny převedla do přesných trojrozměrných pohybů nástrojů. Výsledkem byl robot schopný samostatně provádět jemné, komplikované úkony běžné při chirurgii – uchopování, stříhání, řezání – a přitom se přizpůsobovat nepředvídaným situacím.

Autonomie, ale s pokorou

Ačkoliv byl robot po celou dobu zákroku plně autonomní, musel se během operace několikrát sám opravit. Rozpoznal své chyby, upravil postup a pokračoval bez lidského zásahu. Jediný moment, kdy potřeboval pomoc, bylo přepnutí chirurgického nástroje – o to požádal člověka. Přesto se jedná o technologii, která se nebezpečně přibližuje hranici plné automatizace v medicíně.

zdroj: Profimedia.cz

„Budoucnost je slibná – a nebezpečně blízko,“ komentoval vývoj profesor lékařské robotiky Ferdinando Rodriguez y Baena z Imperial College v Londýně. Vedoucí projektu Axel Krieger z Johns Hopkins dodává, že příštím krokem bude operace na živém zvířeti, kde do hry vstoupí složité faktory jako dýchání a krvácení. Právě tam se ukáže, zda je robot skutečně připraven na realitu operačního sálu. Robot SRT-H, jak se zařízení jmenuje, byl vycvičen na více než 16 000 pohybech a díky jazykově vedenému učení nápodobou se dokáže orientovat v různorodé anatomii. To je klíčové, protože každý organismus je unikátní – stejně jako každý chirurgický zákrok. Všechny testy proběhly na prasečích orgánech s různou strukturou, aby co nejlépe simulovaly lidskou realitu.

Budoucnost chirurgie: pomoc nebo hrozba?

Odborníci odhadují, že globální trh s chirurgickými roboty brzy přesáhne 10 miliard dolarů ročně a roboticky asistovaných operací bude přibývat. Už nyní se ročně provádějí miliony zákroků s pomocí systémů jako da Vinci – ty ale vyžadují neustálou přítomnost chirurga. SRT-H naznačuje, že budoucnost může vypadat jinak. Je to ale budoucnost, která vyvolává otázky. Nahradí roboti lidské chirurgy? Co se stane, když se stroj splete u člověka, ne u prasete? Budeme věřit umělé inteligenci natolik, abychom jí svěřili život? Jedno je jisté: technologický pokrok nelze zastavit. A i když bude lidská ruka ještě dlouho nepostradatelná, právě teď jsme byli svědky momentu, který může přepsat dějiny medicíny.