kultura

Hudební soutěž Eurovize není v Česku zrovna nejsledovanější show, byť stála u zrodu mnoha světových hvězd včetně legendární skupiny ABBA, Céline Dion nebo Lordi. Přestože se na ní rok co rok objevují čeští reprezentanti, musí to být něco velkého, aby soutěž zaznamenalo i české obecenstvo - třeba vítězství fousaté divy, nebo když se objeví příležitost škodolibě si rýpnout do "zlých" Rusů. 

Kdo nezná švédskou hackerku Lisbeth Salanderovou nebo latentního alkoholika – zkušeného osloského policistu Harryho Holea jako by ani nebyl… čtenář. Inspirace úspěchem severské literatury však není zdaleka jen umělecká, ale i byznysová. Severské země byly čestným hostem aktuálního ročníku Světa knihy a mohly by být inspirací pro Česko. 

Stejně jako si všichni automaticky představují princezny jako krásné éterické bytosti, Vikingy mají odnepaměti spojené s rohatými helmami. Ovšem tato paměť tady sahá ve skutečnosti jen pár desítek let do minulosti. Mýtus o vikingských přilbách totiž vznikl až koncem 19. století. A měl ho na svědomí jeden člověk…

Znalci výtvarného umění jsou machři, ale někdy si ani oni nevědí rady. S identifikací autora velkolepého obrazu Judita a Holofernes, který byl nedávno nalezen ve francouzském Toulouse, jim ale můžou pomoct lékaři - podle nemoci štítné žlázy, která je vyobrazená na malbě přisuzované italskému baroknímu malíři Caravaggiovi. 

Až od někoho uslyšíte, že doba velkých objevů skončila a v nalezení skrytých kulturních pokladů světového významu už doufá jen několik snílků, můžete kontrovat slovy Chauvet-Pont-d'Arc (Chauvetova jeskyně). Právě tak se jmenuje francouzská jeskyně, jejíž objev v roce 1994 rozčísl archeologické dění jako blesk z čistého nebe.

S nadsázkou se dá říct, že kam Italové nebo Řekové kopnou, objeví starověkou památku. Ale i když patří antika do evropského kulturního dědictví, na péči o památky nemají obě nejzadluženější země Evropské unie peníze. Musí škrtit rozpočty kvůli dluhům a zbytek spolkne nucená péče o tisíce uprchlíků.

Výrobci pastelek nestíhají, kvůli módě antistresových omalovánek musí zavádět další směny, aby pokryli poptávku. V Brazílii dokonce lidé na chvíli vykoupili téměř všechny pastelky. Děti měly smůlu, hrát si chtěli dospělí.

Byly to velké hity 90. let i přelomu tisíciletí. Teď se vrací  na televizní obrazovky, nebo do kin. Co za návratem kultovních hitovek stojí? A jde o dobrý nápad?