Tabulka, kterou hledá každý: Jaká je vaše ideální váha podle výšky a věku
18. 9. 2026 – 12:45 | Magazín | Jana Szkrobiszová
Stoupnete si na váhu a číslo se vám vůbec nelíbí. Jenže kolik byste vlastně měli vážit? Univerzální odpověď neexistuje a samotné kilogramy toho o zdraví člověka mnoho neprozradí. Přesto internetem koluje výpočet označovaný jako Krefův vzorec, který kromě výšky pracuje také s věkem a typem postavy. Výsledek může být zajímavou orientační hříčkou – rozhodně by se ale neměl stát číslem, za kterým se budete za každou cenu honit.
Padesát, šedesát, sedmdesát kilogramů. Jakmile přijde řeč na „ideální váhu“, máme tendenci hledat jedno konkrétní číslo, které nám řekne, zda jsme v pořádku. Jenže lidské tělo není tabulka v Excelu.
Dva stejně vysocí lidé mohou vážit úplně stejně, a přesto mít rozdílné množství svalů, tuku i odlišnou tělesnou stavbu. Proto je dobré všechny jednoduché kalkulačky ideální hmotnosti brát především jako orientační pomůcku.
BMI zná skoro každý. Tady se počítá jinak
Nejznámějším ukazatelem je BMI, tedy index tělesné hmotnosti. Vypočítává se z hmotnosti a výšky a používá se k orientačnímu posouzení hmotnostních kategorií. Má však své limity. Nerozlišuje například, kolik kilogramů tvoří svaly a kolik tuk.
Právě proto může člověk s velkým množstvím svalové hmoty skončit podle BMI ve stejné kategorii jako někdo se zcela jiným složením těla. Krefův vzorec se pokouší jít jinou cestou. Do výsledku přidává věk a pracuje také s různými typy tělesné stavby.
Jak Krefův vzorec funguje
Základní varianta pro průměrnou tělesnou stavbu se obvykle zapisuje takto:
((výška v centimetrech − 100) + (věk / 10)) × 0,9
Například třicetiletý člověk vysoký 165 centimetrů by podle tohoto výpočtu dostal:
((165 − 100) + 3) × 0,9 = 61,2 kg
A právě tady přichází část, která dělá z jednoduchého výpočtu internetově tak lákavou záležitost. Podle typu postavy se totiž výsledek ještě upravuje.
Stejná výška, stejný věk – a přesto jiné číslo
U robustnější tělesné stavby se základní výsledek násobí ještě hodnotou 1,1, zatímco u drobnější postavy hodnotou 0,9. U člověka vysokého 165 centimetrů ve věku 30 let tak mohou podle jednotlivých variant vycházet přibližně tato čísla:
Drobná postava: 55,1 kg
Průměrná postava: 61,2 kg
Robustnější postava: 67,3 kg
Rozdíl mezi krajními hodnotami je tedy více než dvanáct kilogramů. A právě to dobře ukazuje, proč může být otázka „Kolik mám správně vážit?“ mnohem složitější, než se na první pohled zdá.
Číslo na váze není celý příběh
Sebelepší kalkulačka má jeden zásadní problém: nevidí člověka, kterého počítá. Neví, kolik máte svalů, jak je v těle rozložen tuk, jaký máte zdravotní stav ani jak se vaše tělo během života měnilo.
Proto může být užitečné sledovat kromě hmotnosti také obvod pasu a další zdravotní ukazatele. Samotný pohled na displej osobní váhy totiž nedokáže určit, zda je člověk zdravý.
Tak kolik byste měli vážit?
Možná právě tady přichází nejméně uspokojivá, ale nejdůležitější odpověď. Jedno dokonale „ideální“ číslo pro každého člověka stejné výšky a věku neexistuje. Krefův vzorec může posloužit jako zajímavé orientační srovnání a ukázat, jak výrazně se výsledek změní podle tělesné stavby. Neměl by se ale stát důvodem k drastické dietě jen proto, že vám kalkulačka ukázala o několik kilogramů méně, než právě vážíte.
Pokud tedy po výpočtu zjistíte, že jste od svého údajného ideálu daleko, není potřeba okamžitě zamykat lednici. Číslo z kalkulačky je jen číslo. Skutečné zdraví se do jediné kolonky s kilogramy vměstnat nedá.