kondice

Štěstí je subjektivní a každý si představuje šťastný život jinak. Existují však klíče k obecně šťastnému a dlouhověkému životu. O těch svých se rozhovořil neurolog, jemuž bylo minulý měsíc 101 let. Patří mezi ně zájem o svět, když stárneme.

Úpal bez poskytnuté první pomoci může podle odborníků vést až k úmrtí. Práce v horkém počasí bez opatření zmírňujících jeho dopady může vyvolat otoky, křeče či mdloby, zvyšuje i riziko úrazů. Vyplývá to z dokumentu Horko při práci - pokyny pro pracoviště vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost a zdraví při práci, který na sociální síti X zveřejnila Hygienická služba ČR. V horku vzniká takzvaný tepelný stres, tedy stav, kdy se tělo musí příliš namáhat, aby se ochladilo, nebo se začne přehřívat.

Již dlouho se tvrdí, že pokud lidé ujdou 10 000 kroků denně, udrží si dobrou kondici i celkový zdravotní stav. Z nové studie ale vyplývá, že pouhých 4000 kroků denně dokáže snížit riziko předčasného úmrtí z jakékoli příčiny, ačkoli čím více lidé chodí, tím větší je přínos pro jejich zdraví.

Fyzická aktivita prodlužuje spolu s dobrou genetickou výbavou život a zlepšuje fyzické i mentální zdraví. Zapomínat však nesmíme ani na posilování duševní a emocionální kondice. Průběh našeho stárnutí totiž ovlivňují všechny tyto faktory.

I lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, o jejíchž výsledcích informoval britský list The Guardian.

Každé ráno vstát, naklusat do stejné práce a koukat celý den na ty samé ksichty může být pro někoho nuda a noční můra, pro jiného naopak vášeň a poslání.

Cvičení prospívá nejen srdci, ale i šedé kůře mozkové. Dospěli k tomu ve svém novém výzkumu němečtí lékaři. Totéž ale tvrdil už před 160 lety zakladatel tělocvičného spolku Sokol Miroslav Tyrš. 

Svátky skončily, takže vstávat a makat! Ale jak se vlastně budili lidé před vynálezem budíku? Způsobů bylo několik, nejkurióznější byli zřejmě tak zvaní klepači.