Může být současná vlna protivládních protestů v Íránu úspěšná? A může přerůst v revoluci na způsob arabského jara a svrhnout tamní islámský režim? A pokud by se to stalo: nenastal by dominový efekt, kdy by válka zachvátila celou oblast od Izraele po Rusko?

Je saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán bezohledný mocenský stratég, který arabský svět zatahuje do stále hlubší krize, aby zajistil své zemi vůdčí postavení? Anebo je to odvážný reformátor, který chce konečně zatočit se středověkými tradicemi a všudypřítomnou korupcí a udělat z ropné monarchie moderní stát západního typu? O co vlastně jde novému silnému muži v Rijádu, kromě konsolidace vlastní moci? Je to vizionář a reformátor, nebo mocí posedlý válečný štváč?

Americký prezident Donald Trump v pátek představil novou politiku vůči Íránu. Kromě oznámení nových sankcí odmítl certifikovat plnění dohody o jaderném programu, čímž možná nastoupil cestu vypovězení klíčového mezinárodního dokumentu Kongresem.

Když v polovině roku 2009 íránská policie v ulicích brutálně zasahovala proti masovým demonstracím a z prezidentského křesla hřímal do světa výhrůžky Mahmúd Ahmadínežád, asi málokdo si představoval, že o pouhých osm let později ve volbách pohodlně znovu zvítězí někdo jako Hasan Rúhání. Tedy umírněný zastánce otevření se světu, postupných reforem a architekt dohody o jaderném programu, kandidující s cílem vyvést zemi z izolace.

Mohlo by se zdát, že mimo Spojené státy je Donald Trump snad ještě nepopulárnější než v Americe. Jeho zvolení se obává řada světových státníků dokonce včetně papeže Františka a novináři většiny médií ho líčí jako potenciálně nebezpečného autokrata. Přesto, anebo možná právě proto, nachází příznivce na neobvyklých místech pro republikánského kandidáta. 

Zapomeňte na klišovité výjevy poďobaných hackerů, kteří se někde v šeru svého sklepa ve vytahaných teplákách a mikině nabourávají do mailů politiků. V hackerské velmoci Íránu jde o prominentní povolání a ti nejlepší učí na univerzitách své následovníky a zakládají antivirové společnosti. 

Hasan Rúhání hrál ve víkendových volbách o hodně. Prezident Íránu nasadil od počátku svého v roce 2013 umírněný kurz a během krátké doby se mu v tradičně konzervativní a autoritářské zemi podařilo dost změnit. Írán se především otevřel světu a po dohodě o nukleárním programu byly zrušeny mezinárodní sankce, které dusily íránskou ekonomiku a přispěly k rekordní nezaměstnanosti. 

Íránské morální policii stačí k tomu, aby zasáhla, málo. Výraznější make-up, trochu poodhalené vlasy nebo západně vyhlížející oblečení. Mladým Íráncům, kterým neustálý dohled nad dodržováním přísných islámských pravidel znepříjemňuje život, má pomoci nová aplikace Gershad.