Íránské úřady se podle saúdskoarabské televizní stanice al-Arabiya zmocnily americké nákladní lodi Tigris přepravní společnosti Maersk. Vysoký představitel americké armády ale informaci o tom, že by na palubě lodi byli Američané, popřel, loď podle něj plula pod vlajkou Marshallových ostrovů, tvrdí CNN. Loď podle Íránců narušila jejich teritoriální vody. 

Poprvé od odhalení íránského jaderného programu v roce 2002 se světové mocnosti s dokázaly dohodnout s islámskou republikou na předběžných podmínkách pro pokračování jejího jaderného programu. Osud historické smlouvy a lepších časů, na které se blýská vztahům mezi Teheránem a mezinárodním společenství, leží prakticky jen v rukou Íránců. Vyplatí se Západu jeho důvěra?

Benjamin Netanjahu varoval americký Kongres, že Írán je blízko zisku jaderné zbraně. Nejen nedávno, ale už v roce 1996. Premiéru s tématem íránské bomby si odbyl dokonce už v roce 1992 v izraelském Knesetu, kde předjímal, že Írán bude mít zbraň do tří až pěti let. Jak víme, nestalo se tak. 

Dohodnou se mocnosti s Íránem a zruší embarga uvalená na islámskou republiku? Předpovědi se různí. Trhy nicméně s dohodou počítají. A tak je na čase zrekapitulovat podobnost současného Izraele a Československa v roce 1938 a položit si otázku - je to náhoda?

V západní mediální zkratce vychází Írán možná jako vůbec nejhorší režim na světě. Režim ovládaný šílenými ajatolláhy, který nejspíš už dávno získal jaderné zbraně. Írán a Západ ovšem v současné době mají společného nepřítele, kterým je Islámský stát. Poslouží boj s islamisty jako impuls ke změně postoje západních států k Teheránu?