Prezidentem islámského státu se stane konzervativec s krvavou minulostí, který řídil tribunál vynášející tisíce trestů smrti a který figuruje na sankčním seznamu Západu.

Jejím údělem měla být brzká svatba a následná výchova dětí. Místo toho Marjam Rúháníová v opravně na severu Teheránu pečuje o drahé značky aut, ve svém oboru patří mezi íránskou špičku. A plánuje si otevřít firmu v zahraničí. 

Íránský prezident Hasan Rúhání rozhodnutí Teheránu obohacovat uran na 60 procent označil za „odpověď vašemu zlu“. Informovala o tom agentura AP. 

Ruská vláda se snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířily proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeovi Bidenovi.

Írán odmítl nabídku Evropské unie jednat v následujících dnech se Spojenými státy o dohodě týkající se jaderného programu. S odkazem na diplomatické zdroje o tom informoval web The Wall Street Journal (WSJ). Později informaci potvrdilo i íránské ministerstvo zahraničí. Bílý dům vyjádřil v souvislosti se situací zklamání.

Jste na demonstraci, která se zvrtne, a najednou máte v jedné ruce vlajku nepřátelského kapitalistického utlačovatele a zapalovač v druhé. A ona ne a ne chytnout… Tak na tenhle "problém" mnoha demonstrantů na Blízkém Východě našla řešení íránská firma: vyrábí hořlavé státní vlajky. A nutno podotknout, že její byznys vzkvétá.

V reakci na americký útok, při němž zemřel Kásim Sulejmání, velitel íránských jednotek Kuds, exministr zahraničí a poslanec Karel Schwarzenberg prohlásil, že Trumpovy skutky jsou zločinné a překračují mezinárodní právo. Schwarzenberg se však mýlí. Zabití Sulejmáního bylo v souladu s mezinárodním právem. Svoji případnou kritiku by tak měl exministr zaměřit spíše na normy mezinárodního práva, píše Aleš Rozehnal na webu Hlídací pes.

Další vyhrocení situace na Blízkém východě a odveta Teheránu hrozí po smrti íránského generála Kásema Solejmáního, kterého v noci na pátek zabila v Bagdádu při raketovém útoku americká armáda.