inovace a technologie

Ani na konci druhého desetiletí 21. století nepřestává být Parkinson velkým strašákem. Podle posledních údajů trpělo po celém světě Parkinsonovou chorobou v roce 2015 nejméně 6,2 milionu lidí (pravděpodobně více nediagnostikovaných) a způsobila přes 117 tisíc úmrtí. Experimentální elektrická stimulace mozku však umí hrozivé příznaky utlumit – a díky novému objevu možná kráčí vstříc širší aplikaci.

Konstatovat, že mozek je velmi složitým orgánem, by bylo nošení dříví o lesa. Nová americká studie to ale opět připomíná čerstvým způsobem. Na Kalifornské univerzitě totiž vyvinuli technologii, které umí s vysokou věrností kontrolovat činnost velkých populací neuronů. Sloužit by mohlo k vytváření umělých vjemů či jednou dokonce i vzpomínek. 

Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií.

Skrývá se za vaším úsměvem směrem šéfovi faleš? Roboti naprogramovaní na to, aby analyzovali pracovní prostředí, to poznají a možná vám dříve či později dají padáka. Stále více firem se při rozhodování o přijetí či propuštění zaměstnanců spoléhá na rady umělé inteligence.

Představte si hypotetický scénář: Robot ovládající auto způsobí autonehodu a zabije člověka. Za svou chybu si od soudu vyslechne verdikt o sešrotování a pokud jeho právník neuspěje s odvoláním, skončí na smetišti. Jeho výrobce, který nedokonalým naprogramováním chybě nezabránil, bude z obliga a podobně vadné roboty může vyrábět dál. Tak může teoreticky vypadat budoucnost, protože Evropská unie uvažuje o tom, že jednou robotům udělá práva a povinnosti. 

I když pojem "nanotechnogie" létá éterem již zhruba po dvě desetiletí, stále je toho mnoho, co molekulární stroje uspokojivě nezvládnou. Částečně neprobádaným teritoriem je například mechanický pohyb. Během novému výzkumu německo-amerického týmu Michiganské univerzity a Bonnské univerzity se však nově podařilo vyvinout zcela novou formu pohybu nanostrojů. Vědci totiž vytvořili primitivní rotační motor, který dovede molekulární jednokolku rozpohybovat specifickým směrem.

Snad jenom málokdo se může pochlubit bezproblémovou pamětí. Nejde pouze o přirozené zhoršování naší schopnosti vybavit si znovu vzpomínky – paměť je likvidována i celou řadou neurologických chorob. Právě těmto pacientům nyní dává naději první úspěšná demonstrace paměťového implantátu zlepšujícího "externě" schopnost znovuvyvolání vzpomínek, který předvedli vědci na americkém Wake Forest Baptist Medical Center.

Před cestováním do hlubokého kosmu nám stojí ještě řada překážek. Dost možná tou nejvýznamnější je však radiace - významnou hrozbu představují jak kosmické záření bičující vesmír konstantně, tak i extrémní vlny radiace přicházející čas od času. Zatímco na Zemi nás před zářením (povětšinou) chrání magnetosféra, ochrana v kosmu by vyžadovala nezměrné tuny nákladu v podobě tlustších plášťů lodí. Možná však existuje ještě jeden způsob – magnetosféra umělá. Na cestě k ní nyní NASA udělala krok kupředu.