holocaust

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty. Smlouvu o odkupu v pondělí odtajnila vláda. Koupi schválila už v srpnu. Smlouva s firmou AGPI, která vepřín provozuje, by měla být podepsána v nejbližší době, řekl po jednání vlády ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

I Švýcaři mají nyní svou kauzu, která vzdáleně vyvolává asociace s případem vepřína postaveného na místě koncentračního tábora v Letech. Poslanec švýcarského parlamentu za stranu Zelených Jonas Fricker totiž nedávno přirovnal transport jatečních prasat k deportacím Židů za druhé světové války – a politicky mu to zlomilo vaz. Je pravda, že Frickerův výrok lze považovat za nevhodný, ale ve své podstatě je výstižný. S antisemitismem to nemělo nic společného a šlo naopak o příspěvek do debaty, nakolik jsou si lidé a zvířata rovni jako živé bytosti.

O Lichtenštejnsku jako o šestém nejmenším státě světa co do rozlohy se mnoho nepíše, ale když, tak to většinou stojí za to. Vzpomeňme jen na kauzu lichtenštejnských kont před osmi lety, kdy vyšlo najevo, že stovky evropských podnikatelů se přes konta v tomto klasickém daňovém ráji dopouštěli mnohamiliardových daňových úniků. Lichtenštejnsko přitom přísně střeží nejen své bankovní tajemství, ale leckdy i svou minulost – třeba tu nacistickou.

Selfíčko před branou s nápisem Arbeit macht frei v Dachau, fotka s prázdnými plechovkami od cyklonu B v Osvětimi nebo nevhodné pózování u památníku holocaustu v Berlíně. To všechno jsou obrázky, které stále častěji ukazují turisté z návštěvy míst, která připomínají oběti nacistických zvěrstev. Ta se v poslední době stávají předmětem masové turistiky. Jde o balancování na tenké hranici mezi turistickým využitím, pietou, senzací, fotkami rozjásaných návštěvníků na sociálních sítích a zneuctěním památky obětí. Kdy vlastně začínají být podobné návštěvy morálně problematické?

Kolem roku 1900 byla nenávist vůči Židům ve Francii a Rusku mnohem výraznější, než v Německu. Jak je tedy možné, že holocaust nezačal právě třeba ve Francii? Odpověď hledá ve své nové knize německý historik Götz Aly.

K památníku v Letech poblíž místa, kde stával romský internační tábor, položily za posledních více než 21 let květiny stovky politiků. Jejich návštěvy pokaždé přinesly sliby zbourání vepřína hořce okořeněné oblíbeným slůvkem "ale". Teď peníze slibuje šéf kasy Andrej Babiš, který ze sebe potřebuje smýt nálepku rasisty.

Vicepremiér a šéf hnutí ANO Adrej Babiš si zavařil svým prohlášením o tom, že romský koncentrační tábor v Letech na Písecku byl pouze pracovním táborem. Podle premiéra Bohuslava Sobotky překročil Babiš tenkou hranici mezi populismem a náckovstvím a jen předvolebně parazituje na problémech soužití s Romy.

Po letech vyjednávání s německou stranou došlo nyní k zlomovému rozhodnutí, že za útrapy způsobené pobytem v německých koncentračních táborech dostanou odškodnění i čeští Romové.