Obyvatelé chudičké země, kterou zdevastovala jedna z nejhorších přírodních katastrof v dějinách lidstva, nechtějí humanitární pomoc od americké vlády. Jde totiž o danajský dar, kterým Washington hasí negativní důsledky své nedomyšlené dotační politiky. 

Latinská Amerika zažila rekordní den, některými označovaný za "supervolební neděli", jež bude dalších několik let výrazně určovat podobu celého kontinentu. Volilo se hned ve čtyřech státech a ve třech regionech: v jihoamerické Argentině a Kolumbii, ve středoamerické Guatemale a v karibském Haiti. V Kolumbii se volili guvernéři, jinak se hlasovalo o prezidentech. A všechny tyto volby stojí za zmínku.

Statisíce nelegálních imigrantů v Dominikánské republice čelí hrozbě masivního transportu do sousedního Haiti. Převážně ekonomické pozadí současné krize úzce souvisí s historií ostrova Hispaniola, která jednu její část zařadila mezi nejbohatší země Latinské Ameriky a druhá se stala nejchudším státem kontinentu.

Ve věku 63 let zemřel před několika dny na Haiti bývalý diktátor. Jean-Claude Duvalier zdědil své impérium po šíleném otci, v jehož šlépějích pokračoval. Smést ho musela až lidová revoluce. Ani po návratu na Haiti před třemi lety ho ovšem nedostihla spravedlnost - Duvalier mladší zemřel obklopený luxusem, nikdy nestanul před soudem.

Po 11 letech bádání vědci došli k závěru, že trosky nalezené v roce 2003 severně od Haiti zřejmě patří karavele Santa Maria slavného mořeplavce Kryštofa Kolumba. Informuje o tom list The Independent. Plavidlo šlo ke dnu před 500 lety.