Zemětřesení, které postihlo Haiti v lednu 2010, patří mezi největší přírodní katastrofy, které postihly lidstvo. Ničivá pohroma zabila dle odhadů 100 tisíc lidí a obrátila život na ruby dalším skoro čtyřem milionům. 

Haiti bylo už před katastrofou jednou z nejchudších zemí světa, ze zemětřesení se vzpamatovává dodnes. Podle Světové banky více než čtvrtina místních obyvatel žije v extrémní chudobě, třetina Haiťanů trpí podvýživou. Zemi se snaží pomoct řada organizací, včetně nadace bývalého amerického prezidenta Billa Clintona, která na Haiti investovala přes 30 milionů dolarů, především do podpory místních zemědělců.

Do jejího programu se zapojilo přes 12 tisíc pěstitelů buráků. Další zahraniční pomoc ze Spojených států ale může mít paradoxně na svědomí krach těchto farmářů. 

Danajský "burákový" dar

Americká vláda odsouhlasila dovoz 500 tun burských oříšků, které jsou určeny pro 140 tisíc hladových haitských dětí. Pro místní pěstitele je ale tento "dar" těžkou ranou. Z pěstování burských oříšků, i díky podpoře Clintonovy nadace, se stal jeden ze základů místního zemědělství. 

"Dovoz těchto oříšků způsobí velkou katastrofu, ještě větší, než byla likvidace našeho pěstování rýže," varuje místní agrotechnický expert Jean Pierre Ricot. Haiťané, jak připomněl, už jednu zkušenost s dovozem amerických potravin mají. 

V 80. letech dokázalo Haiti plně pokrýt svou poptávku po rýži, jenže dovoz levné rýže ze Spojených států nakonec místní produkci úplně zlikvidoval. Dnes je země jen nepatrně větší než Albánie druhým největším odběratelem americké rýže. Extrémně nízké ceně (výsledek dotací americké vlády) nedokázali místní zemědělci konkurovat. A právě dotace jsou důvodem, proč Američané chtějí poslat právě buráky na Haiti.

Trojský kůň nadbytečné úrody

Když americký Kongres před dvěma roky schválil nový zemědělský zákon, politici si neuvědomili, do jak prekérní situace se dostanou. Nový dotační program měl pomoct krachujícím farmářům, kteří mohli splácet půjčky od státu až poté, co prodají svou úrodu. Pokud by ceny na trhu klesly natolik, že by úroda byla neprodejné, mohli ji státu věnovat místo peněz. 

Farmáři se tak pustili do práce a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. V rámci "splátek" loni poslali vládě 145 tisíc tun buráků. Stát s nimi nemůže dělat prakticky nic jiného, než je někomu darovat. A první na ráně je Haiti. 

Místní farmáři po neblahých zkušenostech s americkou rýží bijí na poplach. Americké dotované oříšky logicky za sebou stáhnou také ceny místní produkce, což bude pro místní pěstitele likvidační. 

Proti dovozu amerických přebytků protestují i pracovníci z Clintonovy nadace, kteří poslali petici současnému prezidentovi Barracku Obamovi. Ve funkci ho možná brzy vystřídá Clintonova manželka Hillary, která by se kvůli "burákové kauze" ocitla v prekérní situaci. Jako prezidentka by musela podpořit americké zemědělce, zároveň by ale v soukromí prostřednictvím rodinné nadace podporovala haitské farmáře, které ohrožují jejich protějšky z USA.