genocida a holokaust

Podobně jako legendární Oskar Schindler zachránil před nacismem životy tisíců Židů dlouho neznámý Mauricio Schindler. Kdyby přitom neobjevili teprve nedávno badatelé v archívech důkazy o jeho hrdinské činnosti, zůstala by Hochschildovi možná navždy nálepka nelítostného magnáta z Bolívie.

Zvolení prvního Srba od války starostou Srebrenice, která zažila nejhorší masakr od druhé světové války, se může zdát jako obrovský posun, jenže zároveň to ukázalo na přetrvávající propast mezi Srby a bosenskými Muslimy (Bosňáky) zůstává nadále. 

Německá vláda popřela zprávu magazínu Spiegel, že se chystá ustoupit Ankaře a distancovat se od rezoluce, kterou německý parlament uznal germánskou genocidu. Zároveň ale mluvčí vlády Steffen Seibert upozornil, že rezoluce není závazná. Zpráva o údajných plánech vlády rozpoutala v Německu vášnivou politickou debatu.

Zpochybňovat arménskou genocidu není zločin. Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu tureckému politikovi Dogu Perincekovi a odmítl odvolání Amal Clooneyové. Prohlášením, že "arménská genocida je jedna velká mezinárodní lež" se Turek podle soudu nedopustil žádného zločinu. 

Už přes 150 tisíc lidí muselo letos opustit své domovy. Úmyslně založené požáry denně zničí až tři vesnice a v uprchlických táborech se šíří spalničky. Myslíte si, že je řeč o Sýrii, Jemenu či Libyi? Kdepak, jde o Darfúr, oblasti na západě Súdánu, kde od roku 2003 stále probíhá první genocida 21. století. V posledních týdnech dosáhlo násilí na civilním obyvatelstvu rozsahu, které nemá od začátku tohoto desetiletí obdoby. 

První genocida 20. století slaví sto let. A spolu s ní si můžeme připomenout neslavné výročí zapírání ze strany Turecka, které od vzniku samostatného státu odmítá uznat rozsah a plánování systematického vyvražďování arménského obyvatelstva. Turecké zatloukání bohužel zatím sdílí také drtivá většina světa v obavách před poškozením vlastních zájmů.

Papež František označil osmanský masakr Arménů za "genocidu". Je tak prvním papežem, který tento výraz v souvislosti se sto let starými vraždami oficiálně použil na veřejnosti. Turecko si následně pozvalo "na kobereček" vatikánského velvyslance.

Mezinárodní soud OSN v Haagu rozhodl, že Srbsko během války v Chorvatsku nespáchalo genocidu. Stejným verdiktem skončila i protižaloba Srbska vůči Chorvatsku. Rozhodnutí soudu je definitivní, závazné a nedá se proti němu odvolat.