Filipínský umělec Jae Valencia rok co rok vzdává čest svému zesnulému otci. Vybral si k tomu poněkud nezvyklý způsob - pravidelně pomalovává jeho hrob motivy spojenými s jeho životem. Včetně cigaret, kterému do hrobu „pomohly“.

Průzračné filipínské jezero a nadšenci do potápění, kteří pod vodou doslova tančí. Toť podívaná, která stojí za to. 

Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".

Prostořeký Rodrigo Duterte byl zvolen filipínským prezidentem především kvůli pověsti nelítostného nepřítele zločinu z dob, kdy působil jako starosta významného města Davao. V souladu s očekáváními ostatně hned po nástupu do funkce započal krvavou "válku proti drogám" na celostátní úrovni. Jenže právě minulost dnes prezidentovi znepříjemňuje život - čelí totiž nařčení, že ve vlastním městě velel vražednému komandu.

Sociální sítě zaplavily v posledních dnech výkřiky #dostuz2016 spojených s tím, jak byl letošní rok nejhorší v dějinách. Opravdu?! Co roky plné hladomorů a černé smrti? Dokonce nebyl ani nejhorší za posledních sto let, do kterých spadají obě světové války. A nic na tom rozhodně nezmění ani úmrtí (možná skutečně většího množství) oblíbených celebrit. I tak ale v uplynulém roce došlo k několika významným událostem, které si zaslouží zápis do světových kronik.

"Jako zloděj pod rouškou noci". Tak podle dlouhé řady kritiků jednal filipínský prezident Rodrigo Duterte, když v pátek nařídil přenesení těla diktátora Ferdinanda Marcose na manilský Hřbitov hrdinů, tedy nejposvátnější pohřební místo v celé zemi, kde spočívají ostatky třiceti tisíc padlých bojovníků proti japonské okupaci, prezidentů, významných vědců a umělců. Duterte tímto krokem znovu potvrdil svůj obdiv k autokratickému vládci Filipín – a zároveň v zemi vyvolal nemalé vášně.

Kontroverzní filipínský prezident Rodrigo Duterte v úterý přijíždí na třídenní návštěvu Japonska. Přiváží s sebou krom jiného nejistotu o budoucnosti vzájemných vztahů a tím pádem i o osudu japonské politiky v regionu. Jeho cesta do "Země vycházejícího slunce" totiž následuje těsně po sérii výroků v konkurenční Číně, kde Duterte oznámil konec partnerství se Spojenými státy a sblížení s Ruskem a Čínou, tedy dvěma významnými japonskými soupeři.

Byl to další týden, který otřásl dlouho budovanými vztahy USA s donedávna nejvěrnějším spojencem v jihovýchodní Asii. Filipínský prezident Rodrigo Duterte se v klíčových projevech vymezil vůči Američanům a jejím aktivitám v regionu, naznačil možný odklon své politiky směrem k americkým soupeřům a slíbil oslabení vzájemné vojenské spolupráce.